Dilema fosilních paliv:
Prolomit hranice

Uvnitř svých vlastních hranic však lobby fosilních paliv začíná připouštět existenci dilematu. Společnosti, které chtějí působit dojmem, že berou zájem spotřebitelů o životní prostředí vážně, nemohou nadále popírat rozpor mezi svým vlastním úsilím objevit nové zásoby fosilních paliv a ochranou klimatu.

Když v květnu tohoto roku veřejně komentoval objevování nových ropných polí a ochranu atmosféry, připustil ředitel společnosti Shell UK, že "tu nepochybně existuje dilema".

Podobně i British Petroleum (BP) už přiznalo, že aktivity založené na principu předběžné opatrnosti vycházející z vědy o klimatu jsou nyní oprávněné. BP dále v květnu 1997 veřejně vyhlásilo svůj záměr zvýšit během příští dekády svůj objem prodeje solárních zařízení na 1 miliardu dolarů. Společnost BP je také na seznamu těch, kdo podporují daně, které mají snížit energetický ztráty, aby se emise skleníkových plynů udržely v přijatelných mezích.

Rakouská ropná společnost OMV šla dokonce ještě dále, když veřejně vyhlásila podporu závazku EU snížit do roku 2010 emise CO₂ o 15% ve srovnání s rokem 1990. Celkově vzato, tato prohlášení znamenají z pohledu nadnárodních ropných společností určitý posun .

Sílící hlas pokrokové lobby v businessu

V jasném kontrastu k zájmům lobby fosilních paliv jsou hlasy jiných skupin, jako např. Business Council for a Sustainable Energy Future, European Wind Energy Association a International Cogeneration Alliance. Ty patří k těm, kdo volají po závazné akci vlád v Kjótu. Tyto skupiny zdůrazňují ekonomický potenciál a možnost tvorby nových pracovních příležitostí v oborech, které poskytují řešení problému rostoucích emisí CO₂ pomocí obnovitelných zdrojů energie.

Pojišťovací průmysl, vzhledem k dramatickému nárůstu nákladů způsobených přírodními katastrofami v posledních letech, se také čím dál tím víc zajímá o debatu týkající se klimatických změn. Mezi lety 1960 a počátkem let devadesátých vzrostly jen pojistné nároky způsobené větrnými bouřemi z 0.5 miliardy na 11 miliard dolarů ročně, jak uvádí materiál IPCC v kapitole o dopadech klimatických změn na sektor finančních služeb. A zdroje blízké pojišťovnám upozorňují na to, že ztráty způsobené přírodními katastrofami (včetně zemětřesení) by mohly dosáhnout koncem tohoto desetiletí až 30-60 miliard ročně. Je docela možné, že jeden jediný hurikán by mohl v USA způsobit škodu ve výši 50 miliard dolarů, což by mělo vážné důsledky pro pojišťovací průmysl.

"existují dostatečné důkazy, že lidské aktivity už narušují globální klima..." (prezident Bill Clinton)

Podkopávání vědy

"Ohromující vyváženost důkazů a vědeckých názorů způsobuje, že existence globálního oteplování je už nejen teorií, ale faktem... Skutečně existují dostatečné důkazy, že lidské aktivity už narušují globální klima.." (prezident Bill Clinton, 24. července 1997)

Global Climate Coalition a Western Fuels Association, čili americká uhelná lobby, jsou notoricky známy tím, že stojí v čele dlouhodobého tažení průmyslu fosilních paliv bojujícího o zdiskreditování a podkopání vědy o změnách klimatu, zejména Mezivládního panelu o klimatické změně (IPCC). Spoléhají přitom na malou skupinku zejména amerických skeptiků z řad vědců, jejichž argumenty jsou izolovány, v mnoha případech selhávají a v jiných případech dokonce vůbec neprocházejí přísným vědeckým přezkoumáním.

Pět nejznámějších amerických skeptiků - Sallie Baliunas, Fred Singer, Robert Balling, Patrick Michaels a Sherwood Idso - je zároveň členy European Science and Environment Foru (ESEF), které propaguje názory skeptiků v Evropě.

Spojení mezi průmyslem fosilních paliv a hrstkou předních klimatických skeptiků z řad vědců může být lehce doloženo. Jejich společné kampaně jsou detailně popsány v knize žurnalisty Rosse Gelbspana "The Heat is On". Příkladem takové kampaně popisované Gelbspanem jako "očividně zavádějící", je kampaň, kterou v roce 1991 vedla Information Council on the Environment (ICE) - skupina uhelných společností. Jejím záměrem bylo "představit globální oteplování spíše jako teorii než fakt". Firma public relation, která kampaň zajišťovala, záměrně cílila na "starší, méně vzdělané muže" a "mladé ženy z nízkými příjmy". Při tom využívala právě Ballinga, Michaelse a Lindzena.

Během roku 1997 se zaměřením na Kjóto vzrostly aktivity skeptiků po celém světě. Cestovali, anebo publikovali své zprávy v Austrálii, Evropě, Jižní Americe a v posledních měsících i ve Spojených státech.

Dezinformační kampaň průmyslu fosilních paliv záměrně hraje na strunu obav o zaměstnání, ekonomiku a tzv. národní zájmy. S výhodou však opomíjí:

• ekonomické možnosti růstu v odvětvích nabízejících řešení klimatické krize,
• katastrofální náklady při ekonomických otřesech vyvolaných dopady klimatických změn,
• stávající deformace trhu způsobené masívními dotacemi na fosilní paliva, které diskriminují průmysl nabízející alternativy, neboť ho připravují o konkurenceschopnost.

Potenciál růstu odvětví nabízejících řešení

1a) Odvětví nabízející řešení, např. solární či větrnou energii, jsou podstatně náročnější na lidskou práci než tradiční průmysl energetiky; v těchto rychle rostoucích odvětvích se tudíž vytváří významné množství pracovních příležitostí. Očekává se, že růst nastupujícího průmyslu solární fotovoltaiky vytvoří v EU do roku 2010 téměř 300 000 nových pracovních míst. Pro USA existuje odhad, podle něhož při dodržení závazku 10% redukce CO₂ do roku 2010 vznikne 800 000 pracovních míst.

1b) Technologie, které např. produkují energeticky úspornější automobily s poloviční spotřebou pohonných hmot, mohou být uplatněny, aniž by bylo nutno zavírat stávající výrobní provozy.

1c) V nedávno publikované americké případové studii ¹⁾ experti dokládají, že

• politikou snižování emisí skleníkových plynů bude dotčeno méně než 5 % pracovních míst v americkém sektoru energetiky, těžkého průmyslu a energeticky náročné dopravy.
• celkově v USA mnohem více pracovních míst vznikne, než zanikne. Odhadovaný ekonomický zisk z úsporných emisí CO₂ je podstatně vyšší než platy v americkém uhelném průmyslu, takže do oblastí, kde se těží uhlí, mohou být nasměrovány finanční zdroje, které usnadní přechod od paliv s vysokým obsahem uhlíku

2) Prohlášení podepsané 2500 americkými ekonomy včetně osmi držitelů Nobelovy ceny uvádí, že opatření ke snížení emisí skleníkových plynů nejen nemusí poškodit americkou životní úroveň, ale mohou naopak vyústit v růst produktivity.²⁾ Naproti tomu ekonomické modely sponzorované průmyslem fosilních paliv jsou nepřesné a přehánějí výdaje na takové aktivity. Běžnější vady tohoto modelování byly dobře zdokumentovány: Ignorují ekonomické náklady samotné klimatické změny, opomíjejí příležitosti pro úsporná řešení a neberou v úvahu narušení trhu s energií, k němuž v současnosti dochází kvůli dotacím na fosilní paliva.

3) V USA například na přelomu tohoto desetiletí šlo z Federálních energetických dotací 58 % na fosilní paliva a dalších 30 % na jadernou energii.