1) Jaké množství vitamínu A potřebují lidé, aby zabránili jeho případnému deficitu?

FAO/WHO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace) doporučují denní příjem 500-850 mikrogramů vitamínu A dospělým lidem (500 mikrogramů ženám, 600 mikrogramů mužům, 800 mikrogramů těhotným ženám a 850 mikrogramů kojícím matkám) a denní příjem 400 mikrogramů pro děti od jednoho do tří let (1). Toto množství ochraňuje tělo před klinickými znaky avitaminózy a umožňuje organismu normální růst a vývin. Vyšší příjem vitamínu A je důležitý pro kojící ženy, protože mateřské mléko je zdrojem vitamínu A pro dítě.

2) Přirozené zdroje vitamínu A, ß-karoteny a stupeň využití

Příkladem přírodních zdrojů vitamínu A jsou máslo, tučné ryby, olej z rybích jater a ovčí játra. Komponenty provitamínu A jako ß-karoten se nachází v listové zelenině, ovoci nebo hlízách okopanin. Při příjmu potravy se ß-karoten přeměňuje na vitamín A, který je následně využit lidským organismem. Dostupnost ß-karotenu a účinnost přeměny na vitamín A jsou zde společně nazvány stupněm využití (2).

Existuje několik faktorů ovlivňující stupeň využití provitamínu A. Ze zralých barevných plodů a uvařených hlíz je provitamín A přeměněn na vitamín A mnohem efektivněji než například z listové zeleniny (3). Nedostatky ve výživě jako např. nedostatek zinku, bílkovin či tuků mohou být limitujícími faktory pro stupeň využití (4). Proto je vyrovnanost a pestrost stravy důležitá pro zachování schopnosti lidského těla absorbovat provitamín A a přeměnit ho na vitamín A.

Až do současnosti se předpokládalo, že 6 mikrogramů ß-karotenu stačí na přeměnu 1 mikrogramu vitamínu A v lidském těle (5). Nicméně v poslední době bylo prokázáno, že tento stupeň přeměny neodpovídá skutečnosti. Národní akademie věd, Institut medicíny v USA uzavřel v lednu 2001 svůj výzkum a zveřejněním výsledků dokázal, že množství požadovaného ß-karotenu, který je nutný na přeměnu ve vitamín A, je dvakrát vyšší než hodnota výše uvedená (6). Vzhledem k těmto výsledkům je potřeba 12 mikrogramů stráveného ß-karotenu k produkci 1 mikrogramu vitamínu A. V určitém případě však může být konverze přeměny ještě menší, pak je potřeba 21 mikrogramů ß-karotenu na 1 mikrogram vitamínu A (7).

3) Příklady přírodních zdrojů bohatých na ß-karoten

Mnoho přírodních zdrojů je bohatých na ß-karoten. Následující tabulka uvádí několik příkladů:

4) Kolik provitamínu A (ß-karotenu) produkuje „Zlatá rýže"

„Nejlepší" linie geneticky modifikované (GM) „Zlaté rýže", nazvaná z11b, produkuje 1,6 mikrogramu ß-karotenu na gram syrové rýže (9). Vědci zdůraznili, že ke spolehlivému přenesení znaků se musí jednat o homozygotní linie s uniformně barevnými semeny. Pokud zde homozygotní linie nejsou, rýže z11b nepřenese znaky provitamínu A na všechny své potomky v trvalé podobě. Cílem vědců je dosažení koncentrace 2 mikrogramů provitamínu A na 1 gram rýže u homozygotních linií (10).

5) Do jaké míry může lidský organismus využít ß-karoteny z GE rýže?

Stupeň využití ß-karotenu z GE rýže zůstává nezodpovězenou otázkou. Dosud nebyla publikována studie o využití ß-karotenů z GE rýže. V jednom vědeckém vyjádření ohledně vývoje „Zlaté rýže" je uvedeno: „[...] dosud nemáme výsledky o stupni využití a stabilitě provitamínu A v GE rýži během uskladnění" (11).

6) Jaké množství vitamínu A mohou lidé získat z GE rýže?

Jak již bylo zmíněno, denní příjem vitamínu A by měl dosáhnout u dospělé ženy 500 mikrogramů a u kojící ženy 850 mikrogramů (12). Respektive přeměnu 6 000 a 10 200 mikrogramů ß-karotenu, což uvádí Institut medicíny (Národní akademie věd, USA) (12 : 1 poměr ß-karotenu a vitamínu A).

Geneticky modifikovaná rýže produkuje v průměru 1,6 mikrogramů ß-karotenu na 1 gram rýže. Tvrzení, že stupeň využití ß-karotenu v GE rýži by mohl být vyšší než z ovoce a zeleniny, je podle Institutu medicíny Národní akademie věd v USA naprosto zavádějící.

Žena by tak musela zkonsumovat 3 750 gramů (3,75 kg) GE rýže denně, což je přibližně 9 kg uvařené rýže nebo 6 375 gramů (6,375 kg) denně pokud kojí, aby obdržela postačující množství vitamínu A a to v případě, že GE rýže je jediným zdrojem vitamínu A a provitamínu A. Dvouleté dítě by muselo denně sníst 3 kg GE rýže, což je okolo 7 kg uvařené rýže denně.

Takže, pokud by žena zkonsumovala 300 gramů (neuvařené) rýže denně (3 porce po 100 gramech) a neměla jiný možný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8 % doporučeného denního příjmu vitamínu A. Pokud by kojila, dosáhla by tato hodnota pouhých 4,7 %. Dvouleté dítě by získalo 10 % doporučeného denního příjmu, pokud by konsumovalo 300 gramů rýže denně. I kdyby vědci dosáhli svého cíle a GE rýže produkovala 2 mikrogramy provitamínu A na gram rýže, spotřeba 300 gramů denně by zajistila příjem pouhých 10 % minimálního denního příjmu vitamínu A dospělé ženě a 5,9 % kojící matce.