Slovníček pojmů

Greenfreeze

Greenfreeze je kampaň ekologické organizace Greenpeace s cílem uvést na trh chladničky nepoškozující ozónovou vrstvu Země a neobsahující látky nadměrně přispívající ke globálnímu oteplování. Název této kampaně převzala i technologie chlazení, která v jejím důsledku vznikla.

V roce 1992 iniciovala Greenpeace po dlouhém hledání výrobu chladniček, které neobsahují žádné látky, o kterých se ví, že poškozují ozónovou vrstvu Země (jako jsou zákonem zakázané tvrdé freony - CFC - a stejně tak škodlivé, ale dosud povolené měkké freony HCFC), ani žádné látky přispívající k nebezpečnému globálnímu oteplování (jako dnes často používaný plyn silně skleníkový plyn R134a). Stalo se tak v úpadkové východoněmecké firmě DKK Scharfenstein (dnes Foron). K iniciativě se přihlásila řada výrobců (AEG, Balay, Bosch, Electrolux, Forster, Gorenje, Liebherr, Siemens, Voss-Atlas, Zanussi atd.), někteří ovšem vyrábí jak chladničky Greenfreeze, tak s chladivem R134a (k nám se pak dostane většina chladniček s R134a).

Chladnička Greenfreeze má následující vlastnosti:

• jako chladící směs používá isobutan (R600a), nebo směsi isobutanu s propanem (R290)
• v izolaci používá polyuretanovou pěnu, nadouvanou cyklopentanem.
  (Jak u chladiva, tak u nadouvadla se jedná o přírodní plyny, které neohrožují ani ozónosféru ani světové klima.)
• jejich energetická spotřeba je srovnatelná s klasickými chladničkami. Některé typy Greenfreeze jsou i úspornější.
• jejich cena je srovnatelná s jinými typy chladniček
• směs chladících plynů (isobutanu, příp. propanu) v chladničkách je zcela bezpečná - objem těchto plynů v okruhu odpovídá zhruba obsahu plynu ve dvou až šesti zapalovačích.

Dnes se technologie Greenfreeze stala dominantní v západní Evropě (podíl na trhu domácích chadniček vzrostl ze 40% v roce 1995 na 80% v roce 1997). V Německu činí podíl téměř 100%. Technologie Greenfreeze se prosazuje také ve světě, zvláště potěšitelné je to v zemích, kde se očekává prudký nárůst využívání chladniček. Tak přešel největší výrobce chladiček v Číně Kelon na technologii Greenfreeze a ostatní ho následují - Turecko (Arcelik), největší japonský výrobce Matshushita, výrobci v Argentině, Brazilii, na Kubě atd. Celosvětový podíl na trhu je dnes asi 15%.

Látky v chladničkách

CFC (FCKW)

• Plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, jinak také tvrdé freony.
• Nejznámějšími CFCs v chladírenském průmyslu jsou R11 jako nadouvadlo izolací a R12 jako chladivo.
• Objem CFC R12 v chladícím okruhu je asi 140 g a objem CFC R11 v izolaci je až 1000g (viz Chladničky v ČR).
• Spotřeba CFC v ČR klesla v r. 1992 již na 50% původní výše, na 30% v r. 1993, na 12 % v r. 1994, na 5% v r. 1995 a od r. 1996 je spotřeba CFC zakázána až na vyjímky povolené Montrealským protokolem (případy, kdy by vyloučení CFC ohrozilo lidské životy, bezpečnost, zdraví atd.).

Cyklopentan

Čistý, přírodu nezatěžující uhlovodík (viz molekulární struktura), který je většinou výrobců používán jako náhrada za CFC R11 v nadouvadlech pěnových izolací chldniček. Není ideální náhradou za R11 - má podobné vlastnosti, ale je výbušný, hořlavý a tepelně vodivější (aplikace znamenala zvýšení spotřeby o 8-10% - řeší se zesílenou izolací) [RAB] avšak neničí ozónovou vrstvu Země a jeho vliv na globální oteplování je zanedbatelný.

FCKW

Německé označení pro CFC. (viz též Freony)

FKW

Německé označení pro HFC.

Freony

Freony jsou plně halogenové chlorflourouhlovodíky, zkráceně CFC (v německy mluvících zemích FCKW) označované jako tzv. tvrdé freony, či neúplně halogenované uhlovodíky HCFC (HFCKW), označované jako měkké freony. Mají výborné technické vlastnosti - jsou stálé, nejedovaté, nehořlavé a nezapáchají. Díky svým vlastnostem našly široké uplatnění zejména v chladírenském průmyslu.

Kromě zmíněných vlastností byl ale zjištěn jejich vliv na ztenčování ozónové vrstvy. Díky mezinárodní spolupráci na ochraně ozónové vrstvy vznikla Vídeňská úmluva a následný Montrealský protokol, který reguluje a postupně vylučuje z výroby a spotřeby látky porušující ozónovou vrstvu Země (ONL) a mezi nimi i freony.

V chladírenství se objevila snaha nahradit zakázané freony pomocí hydroflourouhlovodíku HFC (R134a), který vykazuje nulový potenciál k poškozování ozónové vrstvy (PPOV). Na druhé straně je R134a silně skleníkový plyn a proto i proti němu je namířena kampaň Greenfreeze, která jako chladivo prosazuje především isobutan (popř. ve směsi s propanem). Ty jsou k přírodě relativně nejšetrnější.

Halogenované uhlovodíky

(viz. Freony)

Halony

Chlorfluorbromuhlovodíky - ozón ničící látky (ONL) a tedy regulovány Montrealským protokolem (v příloze A skupina II). Patří mezi ně tetrachlormetan, metylchloroform, metylbromid (R12B1, R13B1).

HCFC (HFCKW)

• Neúplně halogenované chlorfluoruhlovodíky někdy též zvané měkké freony. (viz Freony)
• Tyto látky vykazují zbytkový potenciál k ničení ozónu (PPOV) (ve srovnání s CFC asi 5%). Montrealský protokol tyto látky reguluje (v příloze C), k úplnému vyloučení z užívání má dojít v r. 2030.
• Patří sem látky s označením R22, R123, R124, R141b, R142b atd.
• Plyn R141b je některými firmami používán (nepříliš šťastně) jako nadouvadlo izolací.

HFC (FKW)

Hydrofluorouhlovodíky - látky mnohými výrobci prosazované jako náhrada za freony. Nejsou zdaleka řešením ideálním. Nepředstavují sice přímé nebezpečí pro ozónovou vrstvu, ale jsou to plyny, které se silně podílejí na skleníkovém efektu, potažmo na globálním oteplování. [GI95]
Mezi nejznámější HFC v chladírenském průmyslu patří plyn R134a.

HFCKW

Německé označení pro HCFC. (viz též Freony)

Isobutan (R600a)

• Čistý uhlovodík (C₄H₁₀ - viz model molekuly) prosazovaný v kampani Greenfreeze jako náhrada za freon R11 používaný jako chladivo v chladícím okruhu.
• Nepoškozuje ozónovou vrstvu a podle dosavadních informací nemá ani žádné jiné negativní důsledky.
• "Testy ukazují, že chladničky s chladivem R600a - isobutan jsou téměř vždy výkonnější než ty, které využívají HFC R134a a často i než ty, které využívají CFC R12" [Informační list UNEP z r. 1994 - GI95]
• Jeho nevýhodou je, že ve větším množství je výbušný, na což je tředa dávat pozor při výrobě (hranice výbušnosti se vzduchem je 1,8 - 8,4 % obj.). V chladničkách je již bezpečný, neboť v chladícím okruhu není větší množství plynu než je ve dvou až šesti zapalovačích (dosud není znám případ výbuchu či požáru zaviněného chladničkou Greenfreeze).
• Další nevýhodou je, že přístroje s isobutanem bývají zatím o něco dražší než ty, které užívají chladivo R134a.

Propan (R290)

• Čistý uhlovodík někdy používaný ve směsi s isobutanem jako náhrada za freon R11 používaný jako chladivo v chladícím okruhu.
• Nepoškozuje ozónovou vrstvu a podle dosavadních informací nemá ani žádné jiné negativní důsledky.
• Jeho nevýhodou je, že ve větším množství je výbušný, na což je třeba dávat pozor při výrobě (hranice výbušnosti se vzduchem je 2,4 - 9,5 % obj.).

R11

• Tzv. tvrdý freon (CFC) dříve používaný v chladírenském průmyslu jako nadouvadlo nejčastěji používaných polyuretanových izolací. Oblíbenost použití R11 vyplývala z jeho vynikajících vlastností jako je nízká toxicita, nízká cena, lehká manipulace a malá tepelná vodivost. Ideální náhrada za R11 se nenašla. Většina firem přešla na použití cyklopentanu, který má podobné vlastnosti, ale je výbušný, hořlavý a tepelně vodivější (aplikace znamenala zvýšení spotřeby o 8-10% - řeší se zesílenou izolací).
• Objem CFC R11 v izolaci chladniček je 300 až 1000 g [OTA]

R12

• Tzv. tvrdý freon (CFC) dříve používaný v chladírenském průmyslu jako chladivo. Je nahrazován buď silně skleníkovým HFC R134a a nebo v kampani Greenfreeze prosazovaným isobutanem (R600a)
• Objem CFC R12 v chladícím okruhu chladniček je asi 140 g [OTA]

R134a

• Je HFC plyn používaný (dost nešťastně) jako náhrada za freon R12 v chladícím okruhu chladniček. Oproti R11 má nižší chladící účinnost (zejména u mrazniček - o 8-10%) a v technologickém procesu je náročnějčí na absorpci vlhkostí.
• HCF R134a je látka na bázi měkkých freonů. Nepoškozuje ozónosféru (PPOV=0), ale má ale jinou nepříjemnou vlastnost. Jde o takzvaný skleníkový plyn, přispívající k procesu globálního oteplování. (podíl HFC R134a na globálním oteplování za dvacetileté období činí 3 200 násobek podílu stejného množství CO₂). V atmosféře se navíc rozkládá na toxické kyseliny (kyselina trifluoroctová - TFA).
• Přibližně 50% proukce R134a je určeno ke klimatizaci automobilů, 15% pro domácí chladničky a mrazničky, zbývajících 35% převážně pro klimatizaci bytů a kanceláří a na chladící zařízení v obchodních centrech. [GI95]
• Na německý trh se chladničky s R134a už nedodávají. O zákazu užívání R134a v ČR se zatím neuvažuje.

R290

(viz propan)

R600a

(viz isobutan)

Zkratky a obecné pojmy

ALT (Atmospheric Lifetime)

Údaj o životnosti plynů v atmosféře. Je definovaný jako doba, po které množství látky klesne na 37% počátečního množství.

GWP (Global Warming Potential)

Anglická zkratka pro potenciál ke globálnímu oteplování Země.

HGWP (Halocarbon Global Warming Potential)

Anglická zkratka pro potenciál ke globálnímu oteplování Země vlivem halogenovaných uhlovodíků
Bezrozměrné číslo udávající potenciál vzhladem k CFC R11 (HGWP R11 = 1,0)

HGWP100

Relativní potenciál HGWP vztažený k účinku CO₂ (HGWP100 CO₂ = 1,0) a integrovaný v časovém horizontu 100 let.
Neadekvátním použitím této veličiny se někdy dochází k nesprávným závěrům. Podle této veličiny vykazují např. měkké freony HCFC v horizontu 100 let řádově nižších hodnoty poškození oproti tvrdým freonům CFC, což je také pravda. Nic však neřká o tom, že tyto látky budou (díky nízké životnosti v atmosféře - ALT) nejvíce působit v době, kdy lze předpokládat největší nápor na ozónovou vrstvu - v horizontu 10 - 20 let a kdy budou nebezpečnější.

LPOV

Zkratka pro látky poškozující ozónovou vrstvu (viz ONL).

ODP (PPOV) (Ozone Depletion Potential)

Anglická zkratka pro PPOV - potenciál k poškození ozónové vrstvy
Bezrozměrné číslo udávající potenciál vzhladem k CFC R11 (ODP R11 = 1,0)

ONL (LPOV)

Ozón ničící látky - termín používaný v Montrealském protokolu a návazných úmluvách. Mezi tyto látky patří zejména plně halogenované chlorfluoruhlovodíky (freony - CFC), chlorfluorbromuhlovodíky (halony) a neúplně halogenované chlorfluoruhlovodíky (HCFC). Nepatří sem látky HFC, neboť nemají žádný potenciál k poškozování ozónové vrstvy (PPOV = 0).

Ozónová vrstva

Za ozónovou vrstvu Země je obecně považována vrstva atmosféry ve výškách mezi 14 až 60 km s koncentračním maximem výskytu ozónu mezi 20 až 30 km. Tato vrstva pohlcuje podstatnou část ultrafialové složky slunečního záření, které by mohlo při vyšší intenzitě (při oslabení ozónové vrstvy) nepříznivě ovlivnit existenci života na Zemi (vyšší dávky UV záření zvýší poškozeni imunitního systému u lidí, riziko rakoviny kůže a v neposlední řadě brání v růstu řas a narušuje tak hlavní mechanismus pohlcování CO₂ a tvorby O₂ a může tedy mít vliv na rovnováhu globálního zemského ekosystému). Proto je třeba ji chránit.
Experimenty ukazují zejména na negativní působení halogenových uhlovodíků obsahujících chlór na ozónovou vrstvu Země a na jejich neúměrně dlouhou životnost v atmosféře. Halogenované uhlovodíky v případě svého úniku do atmosféry také přispívají k tzv. skleníkovému efektu, který pravděpodobně způsobuje globální oteplování Země.
(zpracováno podle informací EKOEFEKTu)

PPOV (ODP)

Zkratka pro potenciál k poškození ozónové vrstvy.
Bezrozměrné číslo udávající potenciál vzhladem k CFC R11 (PPOV R11 = 1,0)

Skleníkový efekt

Skleníkový efekt je děj způsobený tzv. skleníkovými plyny v atmosféře. Jeho následkem je oteplování Země (průměrná teplota Země je 15 ^oC, bez skleníkového efektu by byla -18 ^oC). Nadměrným vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry vzniká nebezpečí nadměrného zahřátí Země se všemi jeho důsledky (tání ledovců, změna klimatu ...). Současný podíl látek na skleníkovém efektu.

Látka	Podíl na sk. efektu [%]
CO2	50
CH4	19
Halogenované uhlovodíky	17
Ozón v troposféře	8
N2O	4
H2O	2

Průmyslovou činností vzrostlo množství CO₂ v atmosféře o 25% proti roku 1800. Podle některých odhadů stoupne množství tohoto plynu v atmosféře do roku 2010 o polovinu a do roku 2030 na dvojnásobek. Přestože halogenované uhlovodíky ovlivňují HGWP jen ze 17%, lze v budoucnosti očekávat nárůst působnosti a to přesto, že výroba a uvolňování se omezují. [RAB]

Mezinárodní dohody

Kodaňský dodatek

Dodatek k Montrealskému protokolu o látkách, které porušují ozónovou vrstvu (Amendment to the Montreal Protocol on Substances that Deplete the Ozone Layer /The Copenhagen Amendment/)
Dokument byl přijat dne 25. listopadu 1992, v platnost vstoupil dne 14. června 1994. Nový zákon č. 86/1995 Sb., z 11. ledna 1995, o ochraně ozonové vrstvy Země, umožňuje předložit vládě ČR návrh na přistoupení ke Kodaňskému dodatku. Svým pojetím vede tento zákon k naplnění podmínek kodaňského dodatku, v některých požadavcích jde tento zákon nad jeho rámec.
Z dodatku vyplývá ukončení výroby a užití halonů u nových zařízení dnem 1. 1. 1994, plně halogenovaných uhlovodíků k 1. 2. 1996 a počátek regulace u látek z tzv. přílohy C od 1. 1. 1996 s úplným zákazem po roce 2030.
(zpracováno podle informací EKOEFEKTu)

Londýnský dodatek

Změny a dodatek k Montrealskému protokolu (Amendment to the Montreal Protocol - The London Amendment)
Dokument byl přijat v rámci UNEP dne 29. června 1990 při příležitosti 2. konference signatářů Montrealského protokolu o látkách porušujících ozónovou vrstvu. V platnost vstoupil dne 1. ledna 1992. Po schválení Parlamentem ČR vstoupil v ČR v platnost dne 30. června 1995.
Tento dokument rozšířil skupinu regulovaných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků (CFC) z 5 na 15 látek a stanovil termín jejich úplného vyloučení z používání v roce 2000 (používání zde znamená užívání ve výrobním procesu; obecně se to tedy netýká provozu starých zařízení se zmíněnými plyny). Mimo to zařadil dalších 32 částečně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků (HCFC). Mnohé průmyslově vyspělé státy jdou ve svých omezeních nad rámec těchto úmluv.
(zpracováno podle informací EKOEFEKTu)

Montrealský protokol

Protokol o látkách, které porušují ozónovou vrstvu (Montreal Protocol of Substances that Deplete the Ozone Layer /The Montreal Protocol/)
Protokol byl podepsán v rámci UNEP dne 16. září 1987, platí od 1. ledna 1989. ČSFR přistoupila k Protokolu v r. 1990 a v platnost vstoupil dne 1. ledna 1991. Montrealský protokol je prováděcí protokol Vídeňské úmluvy.
Hlavním principem Montrealského protokolu je postupné, etapovitě regulované omezování spotřeby (rozumí se výroby a dovozu) stanovených regulovaných látek umožňující učinit taková opatření, která zmírní negativní dopady této regulace do ekonomiky jednotlivých států. Závazná pravidla pro snižování spotřeby chladiv podle Montrealského protokolu se týkají chladiv R11, R12, R113, R114, R115 a halonů R12B1, R13B1, R114B2. Vzhledem ke zhoršování stavu ozónové vrstvy byly k Montrealksému protokolu přijaty významné zpřísňující dodatky - Londýnský dodatek, Kodaňský dodatek
(zpracováno podle informací EKOEFEKTu)

Dle slov Jana Kellera zveřejněných na stránkách časopisu Poslední generace v článku Freonový kozel zahradníkem "uklidnilo přijetí Motrealského protokolu světovou veřejnost a pro mnohé přestal problém freonových látek existovat. Během uplynulých deseti let se však opakovaně ukazuje, že uspokojení bylo předčasné. Montrealský protokol má bohužel neméně děr jako sama ozónová vrstva, kterou měl chránit. Hlavní slabinou Montrealského protokolu je, že umožňuje západním chemickým společnostem přemísťovat freony a jejich výrobu do nerozvinutých zemí. Do roku 2010 lze tuto strategii provozovat jen s minimem omezení, také po tomto roce mohou rozvojové země freony vyrábět a užívat, pokud je to pro jejich základní domácí potřebu."
Uvedené závěry potvrzují slova prof. Kuang-Junf Hsu na mezinárodní konferenci NGOs o ochranně ozónové vrstvy v Tchaj-wanu: "Tchaj-wan spotřeboval v r. 1989 10 000 t CFCs, současná kapacita továrny vyrábějící freony - Formosa Plastic je 17 000 t. Nadprodukce jde z Tchaj-wanu do jihovýchodní Asie. Tchaj-wan může exportovat, protože je v kategorii rozvojových zemí - zahrnutý pod Čínskou lidovou republiku." [Nika 7-8/1997 s.175]
Přesné znění Montrealského protokolu je například zde - u Greenpeace International (anglicky).

Rámcová úmluva o změně klimatu (Framework Convention on Climate Change)

Úmluva byla předložena k podpisu v rámci UNEP dne 20. června 1992. ČR přistoupila k úmluvě dne 7. října 1993 jako třicátá šestá strana v pořadí. Úmluva vstoupila v platnost 22. března 1994.

Vídeňská úmluva

Úmluva o ochraně ozónové vrstvy (Convention for the Protection of the Ozone Layer /The Vienna Convention/)
Úmluva byla podepsána v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) dne 22. března 1985 a v platnost vstoupila dne 22. září 1988. ČSFR přistoupila k Úmluvě v r. 1990, závazně platná je od 1. ledna 1991. Montrealský protokol je prováděcí protokol Vídeňské úmluvy.

Terminologie užívaná u chladniček

Biozóna

Část užitného prostoru chladničky, kde se teplota pohybuje mezi 0 a +3 ^oC

CFC free

Často používané heslo výrobců chladniček, které znamená, že výrobky neobsahují tvrdé freony CFC (což od r. 1996 ze zákona nesmějí obsahovat). Toto heslo však bohužel neříká nic o tom, zda je chladnička chlazena silně skleníkovým plynem R134a či ekologičtějším isobutanem (dle Greenfreeze).
Dnes nás toto heslo už jen mate.

Chladničky v ČR

Průměrná životnost chladniček a mrazniček v ČR je asi 14 let, což znamená, že ročně je 368 000 ks nepotřebných, malých chladících zařízení obsahujících cca 40 tun CFC v okruhu a 77 tun v izolaci. [OTA]

Kombinované chladničky

Asi nejčastější druh chladniček obsahující jak chladničku, tak mrazničku. U některých výrobců jsou pod tímto pojmem uvedeny pouze dvou a vícedveřové chladničky, jinde (jako např. v našich tabulkách) jsou i jednodveřové.

Sklepní zóna

(viz Biozóna)

Skříňové chladničky

Klasické chladničky většinou s mrazničkou (ať už jednodveřové či vícedveřové). V porovnání s chladničkami stolními bývají vyšší.

Skříňové mrazničky

Mrazničky, do nichž mražené věci ukládáme předními dveřmi, tak jak jsme zvyklí z chladniček.

Stará chladnička

Pokud máte doma chladničku starou, dříve nebo později stanete před problémem odčerpání freonů. To je sice zákonem předepsáno jen pro právnické osoby, určitě ale nebudete chtít přispět k likvidaci ozonosféry. Ptejte se firem, opravujících chladírenskou techniku, zda jsou schopny freony z chladničky odsát. Shodou okolností je to jejich povinnost. Firmy pravděpodobně budou chtít za odčerpání zaplatit ale ceny nejsou horentní (desítky - sto korun). Odčerpané freony se dál skladují, čistí a posléze likvidují či recyklují. Pro firmy je očerpávání výhodné - cena chladiva se pohybuje okolo 600 Kč/kg.

Stolní chladničky

Jsou chladničky nižších rozměrů (bývají 85 cm vysoké) tak, aby se jejich vršek dal použít jako stůl např. v kuchyňské lince.

Šuplíkové mrazničky

Jsou podobné mrazničkám skříňovým resp. je to jejich podmnožina. Věci jsou zde ukládány do šuplíků.

Truhlicivé mrazničky

Mrazničky, do nichž mražené věci ukládáme horem. Předpokládá se postavení na podlaze.

Třída spotřeby (Eurolabel)

Třída spotřeby je údaj o energetické spotřebě zařízení v porovnání se spotřebiči stejné kategorie.
Jde o přesně definovaný údaj, který u chladniček vychází z roční spotřeby energie a velikosti chlazeného prostoru s přihlédnutím k dosahovaným teplotám v jednotlivých částech chladničky. Pomocí třídy spotřeby pak lze velice dobře porovnávat spotřebu energie i mezi různě velikými chladničkami či mrazničkami. Třída spotřeby je reprezentována písmenem v řadě A až G. Spotřebiče s třídou spotřeby A jsou nejméně energeticky náročné, s třídou G pak nejvíce (z hlediska spotřeby jsou tedy nejhorší).
Označování chladniček třídou spotřeby je ve státech Evropské unie povinné. U nás tato povinnost zatím zákonem dána není, přesto je však řada výrobků štítkem vybavena (jedná se o písmeno v šípce ukazující vpravo).
Je zřejmé, že menší spotřeba energie představuje kromě úspory i menší znečištění atmosféry.

Vestavné spotřebiče

Jsou na rozdíl od volně stojících spotřebičů určeny pro zabudování do kuchyňských linek. Tam pak vypadají jako skříňka (včetně dvířek).

Volně stojící spotřebiče

Klasické chladničky a mrazničky, tak jak je známe. Jsou určeny k přímému používání, jako kus nábytku. Na druhé straně stojí vestavné spotřebiče.

Zdroje:

• Greenpeace International: R134a od ozónové díry ke globálnímu oteplování, Greenpeace, 1995, [GI95]
• Kolektiv Greenpeace International: Zpráva Greenpeace - Greenfreeze, srpen 1994, [GI94]
• Seldon Cohen a Alan Pickaver: Jak vylézt z ozónové díry, Greenpeace International, říjen 1992, [COH92]
• Zápis z tiskové konference Spálí nás ozónová díra? z 20. března 1996 s příspěvky:
  • Ing. Vladimír Řeháček - MŽP, poradce: Plnění Montrealského protokolu v ČR, [ŘEH]
  • Ing. František Rabatin - Samsung Calex: Ekologizace výrobků Samsung Calex, [RAB]
  • Doc. Ing. Josef Ota, CSc. - ČVUT Praha, fakulta strojní: Technologie likvidace domácích chladniček a mrazniček, [OTA]
• Nika - Časopis pro ochranu přírody a životního prostředí, 7-8/1997, [NIKA]
• Komerční katalogy a prospekty firem AEG, Bosch, Electrolux, Liebherr, Siemens, Zanussi ...

• EKOEFEKT
• Poslední generace - článek Jana Kellera Freonový kozel zahradníkem
• Nejucelenější informace o ozónové vrstvě od Luboše Motla
• Greenpeace International
• Domů - Greenpeace CZ