Kukuřice v České republice

Charakteristika plodiny a způsob rozmnožování

Kukuřice (Zea mays) patří mezi plodiny, které byly domestikovány v průběhu několika tisíců let mexickými obyvateli. Řadí se mezi větrosnubné rostliny náležející do čeledi trav Gramineae. Jedná se o vysoce variabilní, přirozeně cizosprašnou rostlinu, přičemž všechny variety se mezi sebou volně kříží. K opylení dochází většinou za pomoci větru, gravitace nebo včel. Včely mohou rozptýlit pyl až do několika kilometrů, při neobvyklém povětrnostním počasí nebo silném větru může pyl cestovat až stovky kilometrů.

Uvádí se, že v typickém hektaru kukuřičného pole roste kolem 50 000 rostlin. Pokud dojde ke genetické kontaminaci v rozsahu jednoho procenta, znamená to, že na jednom hektaru roste 500 rostlin, které obsahují cizorodý gen.

Geneticky manipulovaná kukuřice

V roce 2002 si firma Monsanto a spolu s ní ještě několik dalších subjektů (Jihočeská univerzita - Entomologický ústav AV ČR, Výzkumný ústav pícninářský Troubsko, Výzkumný ústav rostlinné výroby) podaly žádost o pokusné pěstování geneticky manipulované (GM) kukuřice v České republice.

V prvním případě se jedná o insekt - rezistentní kukuřici (linii MON810), která obsahuje gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Ten způsobuje, že si rostlina vytváří svůj vlastní "jed" hubící hmyz. Na rozdíl od jednorázového postřiku si však rostlina tento toxin vytváří nepřetržitě a podle některých odhadů by mohlo být jen otázkou času, kdy se hmyz stane vůči tomuto toxinu rezistentní.

Nepřirozený toxin produkovaný geneticky manipulovanou kukuřicí se může vázat i na půdní částice a přetrvávat v půdě. Kromě toho může negativně ovlivňovat i necílový hmyz, podle výzkumů pyl z geneticky manipulované Bt kukuřice zabíjí i larvy neškodných motýlů monarchů stěhovavých.

Další žádost se týká GM kukuřice odolné vůči herbicidu Roundup (GM glyfosát - rezistentní kukuřice linie NK603). "Zabudovaná" odolnost plodiny vůči herbicidům však přináší velké nebezpečí pro životní prostředí. Glyfosát jako širokospektrální herbicid totiž hubí veškerou vegetaci kromě odolné kukuřice. Vzácné rostliny a další flóra spolu s užitečnými živočichy závislými na vegetaci tak mohou díky tomu zaniknout.

Rostliny manipulované tak, aby zůstaly odolné vůči herbicidům, konzervují používání herbicidů - jedovatých látek na ochranu rostlin. To je naprosto rozdílný přístup ve srovnání s ekologicky hospodařícími zemědělci vyrábějícími biopotraviny, kteří se používání herbicidů, stejně jako geneticky manipulovaných organismů, zříkají.

Rizika geneticky manipulovaných organismů

Největší nebezpečí geneticky manipulovaných organismů (GMO) spočívá v tom, že jakmile jednou manipulovaný organismus unikne do volné přírody, není možné jej povolat zpět. Jde o formu života, která se sama rozmnožuje a šíří. Některé studie uvádějí, že například jedna manipulovaná ryba, která by unikla do moře, může způsobit zánik celé své přirozeně žijící populace.

Při jakémkoliv pěstování GM kukuřice jednoho dne zákonitě dojde k úniku GMO a následně ke genetické kontaminaci. Poté, co se tak stane, dojde k promísení geneticky manipulovaných i nemanipulovaných rostlin a tím bude ohrožena nejen samotná bezpečnost potravin, ale i životní prostředí.

Kukuřice v České republice

V České republice se v roce 2000/01 vypěstovalo 304 tisíc tun kukuřice (v roce 1999/00 výroba dosahovala hodnoty pouze 260,5 tisíc tun) a to převážně na krmivo. Produkce kukuřice v souvislosti s růstem ploch mírně stoupala a v posledním roce ČR se 15 tisíc tun této plodiny vyvezlo. Výnosová hladina kukuřice v ČR ze sklizně roku 2000 je s úrovní 6,43 t/ha pouze na 70,6 % průměrné výnosové úrovně EU (SRN 8,88 t/ha, Rakousko 9,30 t/ha).

Narůstající produkce se přibližuje domácí spotřebě. Spotřeba pro potravinářské užití je stabilizována a je kryta převážně dovozem. Předpokládaný objem krmivářského užití pro rok 2000/01 byl ve srovnání s rokem 1999/00 o 14,3 % vyšší, což souviselo s nižší nabídkou krmivářského ječmene.

Podíl kukuřice z dovozu se snižuje v závislosti na růstu domácí produkce. V roce 1999/00 bylo do ČR dovezeno 61 tisíc tun kukuřice na zrno. V roce 2000/01, vzhledem ke zvýšené domácí produkci, se předpokládal dovoz pouze na úrovni 40 tisíc tun. Kukuřice dovezená v 1. polovině roku 2000/01 pocházela převážně ze Slovenska.

V ČR existuje zhruba 30 tisíc ha ploch vhodných pro pěstování kukuřice na zrno. Za příznivého počasí a výběru kvalitních technologických postupů by bylo možné dosáhnout plné soběstačnosti.