Jak skončí Nuclear World Cup?
Václav Vašků
Přibližně ve stejné době, kdy v Rudolfinu začínalo Pražské jaro, otřáslo naší planetou několik atomových výbuchů. To Indie se rozhodla dát světu halasně najevo, že disponuje jadernými zbraněmi. Podzemní testy odpálené na poušti v Pókharánu ve státě Radžastán měly otestovat "normální" bombu se štěpným materiálem, ale také termojadernou zbraň. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: Sousední Pákistán, s nímž je Indie na nože už celá desetiletí, odpověděl stejně hrozivě - odpálením několika pokusných atomových bomb.
Jaderný klub se rozrůstá
Od chvíle, kdy Spojené státy 16. července 1945 odpálily svou první atomovou bombu na poušti v Novém Mexiku, otřásla se naše Země nejméně 2000 jadernými výbuchy. Po USA se druhou jadernou mocností stal Sovětský svaz poté, co 29. srpna 1949 vyzkoušel svou vlastní jadernou bombu. Jako třetí se k "jadernému klubu" připojila Velká Británie 3. října 1952. Francie provedla svůj první výbuch 13. února 1960. Poslední oficiální jadernou mocností se v roce 1964 stala komunistická Čína.
Díky roustoucímu počtu testů a jejich stále větší intenzitě začalo v 50. letech prudce stoupat zamoření atmosféry radioaktivními částicemi. Vzdušné proudy roznášely kontaminaci desítky tisíc kilometrů daleko. Stejně rychle stoupal i výskyt nejrůznějších typů rakoviny. Spojené státy a SSSR již v roce 1955 zahájily jednání o omezení počtu a síly pokusů. Přesto se takzvané atmosférické testy prováděly prakticky až do roku 1980.
Mírové atomy?
V roce 1970 vstoupila v platnost Smlouva o nešíření jaderných zbraní známá pod zkratkou NPT (Non-Proliferation Treaty). Pět jaderných mocností (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA) se tehdy zavázalo k úplnému odzbrojení pod podmínkou, že ostatní signatáři smlouvy nebudou usilovat o získání atomové zbraně. Za to jim měl být umožněn rovnoprávný přístup k "mírové" jaderné technologii. To v praxi znamenalo rozvíjení jaderné energetiky a výstavbu nových reaktorů. Nakonec se ukázalo, že právě tento bod smlouvy způsobuje největší problémy. I v civilních reaktorech totiž vzniká plutonium - hlavní složka jaderných zbraní.
V červnu 1994 americká vláda odhalila, že právě plutonium z britských jaderných elektráren bylo použito při testování atomové bomby v roce 1962. Výsledky potvrdily, že vlastně každé plutonium je potenciální jaderná výbušnina. "V mírové produkci plutonia dřímá potenciální katastrofa, která by mohla ohrozit svět," praví se v dokumentu, jehož autorem je ředitel washingtonského Ústavu pro jadernou kontrolu Paul Leventhal. Dokument varuje, že budou-li plánované civilní programy produkce plutonia pod záštitou smlouvy NPT pokračovat, bude z vyhořelého paliva jaderných reaktorů do roku 2010 získáno dalších více než 500 tun plutonia. Z toho nejméně 300 tun bude skladováno jako nadbytečné množství. To je o 100 tun více, než představují současné jaderné arzenály Spojených států a Ruska dohromady.
Právě Indie a Pákistán použily k získání atomové bomby materiál ze svých "mírových" reaktorů. Je veřejné tajemství, že kromě těchto dvou zemí patří dnes k jaderným mocnostem ještě Izrael. Rovněž Severní Korea má podle CIA nejméně 2 atomové bomby. Iráku chyběl k sestrojení vlastní zbraně jenom krůček. Další země, jako Írán, Alžírsko, Libye, Sýrie a Tchajwan, jsou podezřívány, že na jaderných programech tajně pracují.
Úplné odzbrojení?
Poslední jaderné výbuchy přesvědčivě ukázaly, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní selhala. Právě díky ní si totiž i velmi pochybné režimy mohou dnes opatřit civilní jadernou technologii, kterou pak jejich experti upraví pro vojenské účely. Smlouva selhává i proto, že jaderné mocnosti nedokázaly dostát svým závazkům zlikvidovat své jaderné arzenály, nebo se alespoň dohodnout na konkrétním harmonogramu úplného odzbrojení.
Někteří pozorovatelé soudí, že jaderné odzbrojení je v dnešním světě utopií. Avšak právě úplná likvidace všech atomových zbraní je jedním z hlavních principů, na kterých je Smlouva NPT postavena. V jejím článku 6 se doslova praví: "Zúčastněné strany se zavazují provést jaderné odzbrojení, ukončit závod v jaderném zbrojení a uzavřít smlouvu o všeobecném a úplném odzbrojení."
Závod ve zbrojení vedl doposud k výrobě 127 000 jaderných zbraní, stovkám atmosférických testů a zamoření celé naší planety radioaktivitou. A hra stále pokračuje. Momentální skóre tohohle pošetilého utkání v atomovém bouchání mezi Indií a Pákistánem zůstává 7 : 6 ve prospěch Pákistánu. Na jak dlouho ale? Nikdo si dnes není jist, kdo a kdy rozehraje další nebezpečný set.