Budou držet špunty v Synthesii?
Zdeňka Bubeníková
Odpadní vody ze Synthesie se podobají starému, pekelně páchnoucímu ředidlu, které někdo smíchal se zbytky barev. |
Je časné ráno. Z Prahy vyjíždí mezinárodní posádka směr
Pardubice. Auto je napěchované materiálem až po střechu a
rychlý nafukovací člun s logem Greenpeace je decentně zakryt.
Ospalí kolemjdoucí nám jen tiše závidí, vypadáme totiž
jako klasičtí rekreanti odjíždějící na dovolenou.
Hodinky ukazují 7:00, 1. července 1998. Je to již více než
rok, co nám chemické závody Synthesia Pardubice - jeden z
největších znečišťovatelů v ČR - daly své slovo, že
právě dnes definitivně zastaví vypouštění nečištěných
odpadních vod do Labe. Splní vedení chemičky své sliby? Nebo
bude dál bezostyšně chrlit své chemické jedy přímo do
řeky? Nikdo neví. My jsme však připraveni výpustní potrubí
zablokovat.
Příliš radikální?
Tento na první pohled radikální krok je logickým vyústěním
naší téměř dvouleté intenzivní kampaně za čisté Labe.
Již v dubnu 1997 se aktivisté české pobočky Greenpeace
vydali na plavbu po Labi s 27 metrů dlouhou jachtou Albatros.
Cílem bylo zmapovat největší zdroje znečištění v povodí
a odebrat vzorky odpadních vod u chemiček, které své jedy
vypouštějí přímo do řeky. Precizní analýza měla ukázat
to, co občanům odmítal sdělit stát - kolik a čeho vlastně
jednotlivé podniky vypouštějí do Labe.
Od 24. února do 13. dubna 1997 odebrali aktivisté Greenpeace
celkem 57 vzorků odpadních vod z výpustních kanálů
chemických závodů Spolchemie Ústí nad Labem, Sepap Štětí,
Spolana Neratovice a Synthesia Pardubice. Dále pak 8 vzorků
říčních sedimentů nad a pod výpustěmi těchto závodů.
Analýzu vzorků provedla britská laboratoř na Univerzitě v
Exeteru a pražská akreditovaná laboratoř Ecochem. Výsledky
ukázaly, že jsou tu stále podniky, které svými odpady
doslova vraždí řeku. Nejhůře ze všech sledovaných podniků
vyšla právě pardubická Synthesia. Není náhoda, že v Labi
pod Synthesií byl v loni několikrát zaznamenán masivní úhyn
ryb zapříčiněný otravou blíže neurčenými chemikáliemi.
Viníka se nepodařilo odhalit.
Greenpeace se vydalo zašpuntovat výpusi nejhorší chemičky na Labi po dvouleté kampani, během níž odhalovalo nejhorší znečišťovatele. |
|
Tam, kde ještě včera tekly jedy do Labe mohutným proudem, budou ode dneška jako memento čnít obrovské zátky Greenpeace. |
Memento
Předsunutá jednotka nás již čeká na smluveném místě 2
kilometry pod výpustí. Jela o den dříve, aby obhlédla
terén. Přesněji řečeno, aby zjistila, na co se máme
připravit. Nedodrží-li totiž Synthesia slib a bude své jedy
vypouštět dál, budeme ke "špuntování" potřebovat
protichemické obleky. Odpadní vody ze Synthesie se totiž
podobají starému, pekelně páchnoucímu ředidlu, které
někdo smíchal se zbytky barev.
Padají poslední příkazy. Do člunu nasedá čtyřčlenná
posádka se dvěma obrovskými špunty. Člun vyjíždí a
současně vyráží i druhá - pozemní skupina. Obě skupiny se
koordinují vysílačkami. Podle plánu je pozemní skupina na
místě o něco dříve. Rozvíjí transparent přímo nad
inkriminovanou výpustí z retenční nádrže. Trubky jsou
suché. Synthesia alespoň pro tentokrát dodržela slib. Krátce
na to doráží člun s oběma špunty. Přibližně dvacítka
novinářů spolu s reportéry tří televizních stanic se
zájmem přihlížejí "špuntování". HOTOVO!!! Tam,
kde ještě včera tekly jedy do Labe mohutným proudem, budou
ode dneška jako memento čnít obrovské zátky s vizitkou
Greenpeace.
ANALÝZA ODPADNÍCH VOD |
|
|
|
Synthesia |
|
Vzorky odebrány 1. července |
|
Povolený limit |
Naměřené hodnoty |
chlorbenzen |
50 mikrogr/l |
89 mikrogr/l |
amonné ionty |
15 mg/l |
23,5 mg/l |
fosfor |
5 mg/l |
12,4 mg/l |
|
|
|
Spolchemie |
|
Vzorky odebrány 3. července |
|
Povolený limit |
Naměřené hodnoty |
CHSK (chemická spotřeba kyslíku) |
1100 mg/l |
398,0 mg/l |
NL (nepolární extrahovatelné látky) |
500 mg/l |
336,0 mg/l |
AOX (suma chlororganických látek) |
35 mg/l |
15,2 mg/l |
Synthesia nedodržuje limity
Kde se vzal, tu se vzal, objevuje se na místě tiskový mluvčí
Synthesie a s klidným úsměvem profesionála ubezpečuje
novináře, že Synthesia bude od nynějška všechny své
odpadní vody čistit v biologické čistírně.
Synthesia skutečně investovala více než 50 miliónů korun do
technologie, která umožní vést vody na čistírnu, jež
čistí vody i pro město Pardubice. Předimenzovaná čistírna
byla postavena v polovině 90. let ještě podle megalomanských
komunistických plánů za více než 1,5 miliardy korun.
Někteří nezávislí experti ale nevěří, že by obyčejná
biologická čistírna byla schopna rozložit tak vysoce toxický
odpad, jakým jsou například chlorované benzeny. I Synthesia
přiznává, že nikdo přesně neví, co toxické jedy s
biologií čistírny udělají. Proto se chemické odpadní vody
budou na čistírnu pouštět zpočátku jen velmi opatrně.
Problém je, že retenční nádrž Lhotka (jedovaté jezírko
těsně vedle Labe sloužící jako rezervoár) se toxickými
odpady plní rychleji, než kolik stačí odcházet na
čistírnu. Nádrž je nyní skoro plná a nikdo neví, co by se
stalo, kdyby přišly déletrvající deště.
Greenpeace hodlá i nadále monitorovat kvalitu odpadních vod ze
Synthesie. Pokusíme se zjistit, zda chemička své toxické
odpady opravdu čistí a s jakým úspěchem. Už dnes je ale
patrné, že Synthesia není schopna dodržovat limity stanovené
jí Okresním úřadem. Naše vzorkování z 1. července
prokázalo, že limity byly překročeny hned ve třech
parametrech. V září pojede čistění toxických splašků
údajně na plný výkon a my budeme při tom.
Museli jsme použít speciální protichemické obleky a ponořit se do toxických splašků, abychom získali vzorky odpadních vod ze Spolchemie. |
Chlorový problém Spolchemie
Dva dny po akci v Synthesii míříme do Ústí nad Labem.
Zdejší chemička Spolchemie se v našich loňských testech
umístila hned za Synthesií, tedy jako druhá nejhorší. Již v
minulém roce jsme v jejích odpadních vodách zjistili
přítomnost vysoce toxického karcinogenu hexachlorbenzenu a
zbytky pesticidů typu DDT, které unáší řeka Bílina přímo
do Labe. Největším problémem Spolchemie je však provoz
chlorové chemie, který je zde umístěn téměřuprostřed
stotisícového města. Vážnější havárie s únikem chloru
by zde mohla znamenat katastrofu. Obyvatelstvo v okolí nemá pro
takový případ k dispozici ani obyčejné plynové masky. Proto
Greenpeace vyzvalo Spolchemii, aby podnik od nebezpečné a po
všech stránkách škodlivé chlorové chemie co nejdříve
ustoupil.
Občané konečně získají šanci dozvědět se, zda chemička v jejich okolí dodržuje alespoň ty limity, které jí stanovuje Okresní úřad. |
Odběr vzorků ze Spolchemie je ztížen přístupem k odpadnímu
kanálu. Musíme použít speciální protichemické obleky a
ponořit se do toxických splašků. Odměnou jsou nám plné
láhve vzorků, které okamžitě putují do chladícího boxu.
Pro jistou odebíráme ještě vzorky vody z Labe, a to nad a pod
přítokem Bíliny.
Právo na informace
Výsledky analýz odebraných vzorků jsme obdrželi do deseti
dnů (viz tabulka). Získat informace o limitech stanovených pro
vypouštění odpadních vod - jinými slovy o tom, co vlastně
Spolchemie smí a co nesmí vypouštět - nám však dělá
problémy. Přestože je od 1. července 1998 v platnosti zákon
č.123/1998 o právu na informace o životním prostředí,
vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v
Ústí nad Labem Jiří Mareček si s námi hraje hru na
slovíčka. Nutí nás upřesňovat žádost v jediném
nepodstatném slově. Snad aby získal čas. Okresní úřad v
Pardubicích na stejnou žádost zareagoval ihned a limity pro
Synthesii nám po dvou letech odmítání konečně vydal.
Nyní tedy občané konečně získají šanci dozvědět se, zda
chemička v jejich okolí dodržuje alespoň ty limity, které
jí (většinou na míru) stanovuje Okresní úřad. Právo
občana na informace pomohlo zlepšit chování průmyslových
podniků zatím všude tam, kde bylo důsledně zavedeno a
vymáháno, především v USA. Doufáme, že i u nás je to
další krok, který pomůže zlepšit čistotu vody tak, aby
ryby z našich řek bylo možno zase bez obav jíst.
Zpět - OBSAH
|