V Milovicích tiká nebezpečná
časovaná bomba
Zdeňka Bubeníková

Dva tisíce tun prudce jedovatých kyanidů a látek jako PCB a DDT leží v prorezavělých sudech 10 kilometrů od Káraného - jednoho z hlavních zdrojů pitné vody pro Prahu. Nikdo neví, co se stane, až přijdou přívalové deště.

Téměř dva tisíce tun vysoce toxického odpadu se již více než pět let povalují v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stovky sudů, které dříve měly chránit nebezpečný obsah, jsou dnes úplně prorezavělé a jedy se z nich sypou ven. Vítr je rozfoukává po celém okolí. Sotva dva kilometry odtud skotačí děti před nově opravenými bytovkami. Když do otevřených sudů zaprší, voda splachuje chemikálie do okolí. Jen aby nepřišel přívalový déšť, trápí se místní vodohospodář a hledí s obavou k nebi. Jeden z klíčových zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu je odtud totiž pouhých deset kilometrů.

Greenpeace začalo na případu pracovat letos v květnu, poté, co nás na nelegální skládku upozornil místní novinář. Kde se tu vlastně jedy vzaly a kdo je za skládku zodpovědný? Příběh je celkem prostý:
Po odchodu sovětských okupačních vojsk v roce 1991 vyšlo najevo, že vojenský prostor Milovice - Mladá je nasáklý ropnými produkty jako houba. Toho využila firma PROEKO a za podivných okolností tu nechala postavit spalovnu, která měla okolí vyčistit. Spalovna však nikdy nedostala povolení k provozu. Přesto se její majitel Richard Höndel po tři roky snažil rozběhnout provoz na sanaci znečištěné zeminy. Do jaké míry své podnikání mínil vážně, je dnes těžké odhadnout. Jisté je, že v polovině roku 1994, po několika krátkodobých spuštěních (celková doba provozu činila čtyři měsíce) firma zkrachovala. Ještě předtím však Höndel nechal na pozemek navézt ty nejnebezpečnější odpady z celé republiky a inkasoval za to mnohamiliónové částky.Po neblahých aktivitách majitele firmy tu zůstalo 428 sudů s obsahem PCB (polychlorované bifenyly), PCE (perchlorethylen), DDT, kyanidů a 1000 krychlových metrů zeminy kontaminované PCB.

Na začátku června jsme v prostorách nepovolené skládky odebrali vzorky a nechali je analyzovat v akreditované laboratoři. Výsledky potvrdily nejhorší očekávání. Vzorky odebrané z míst, kde leží ničím nezajištěné sudy, překračovaly limitní koncentrace pro PCB v zemině více než tisíckrát (95 000 mg/kg). Pesticidů typu DDT bylo zjištěno 1630 mg/kg, přičemž povolený limit je 10 mg/kg. Ve vzorcích půdy odebraných dva metry od plotu pozemku jsme nalezli 38 mg PCB na kilogram vzorku, což téměř čtyřikrát překračuje limit pro rekreační oblast. Představa, že si na opuštěnou skládku donedávna chodily hrát místní děti, je opravdu hrozivá. Polychlorované bifenyly jsou toxické látky, které se již v extrémně nízkých koncentracích (1 mg/m3 vzduchu) vstřebávají i neporušenou pokožkou do krevního oběhu. V tukových tkáních se pak jedy hromadí a způsobují genetické poruchy, poškození jater, snižují imunitu a mohou narušit reprodukční schopnosti organismu. Také DDT je vysoce toxická látka, která vyvolává u pokusných zvířat rakovinu. Mimo to, že DDT působí jako typický nervový jed, blokuje životně důležité enzymy v organismu a vyvolává hormonální poruchy. Od roku 1976 je u nás DDT zakázáno.
Greenpeace se obrátilo na Okresní úřad v Nymburce, který má (v případě nesolventního viníka) za likvidaci nebezpečných látek odpovědnost. Opakovaně jsme jej žádali, aby skládku zabezpečil proti dalšímu úniku jedů a zajistil jejich konečnou likvidaci. Marně. Likvidace skládky by prý přišla na 50 miliónů korun a peníze není kde vzít. Zatím se tedy nic neděje. Okresní úřad patrně čeká, až přívalové deště zlikvidují skládku samy.

Zpět - OBSAH