GREENPEACE magazín-zima98

Klimatické změny ohrožují lední medvědy v Arktidě

Václav Vašků

"Vědci tvrdí,že ohříváme planetua pokud s tím něco neuděláme,můžeme očekávatještě extrémnější počasí- více veder,častější záplavy,
více silných bouřía častější sucha."
Al Gore, viceprezident USA

Americký úřad pro počasí (US National Oceanic and Atmospheric Administration) vydal v létě znepokojivou zprávu: Oteplování pokračuje! Letošní červenec byl vůbec nejteplejší zaznamenaný měsíc v celosvětové historii. Zatímco počítače meteorologů zpracovávaly teploty z celé planety, plavila se do daleké Arktidy expedice Greenpeace. Jejím cílem bylo. dokumentovat dopady klimatických změn a studovat jejich vliv na populace divoké zvěře. Poselství, které výprava přivezla, je varující: Tání již postihuje domov ledních medvědů a v dlouhodobé perepektivě může pro tyto skvělé tvory znamenat smrtelný ortel .

Arktida se otepluje
Vědci již dříve předpověděli, že Arktida se bude vlivem klimatických změn oteplovat rychleji než ostatní části planety. To může mít nedozírné důsledky pro zdejší divokou přírodu. Nejdramatičtěji se tento trend projevuje právě na Aljašce, v blízkosti Beringova moře. Průměrné teploty zde během posledních 30 let rostly tempem 0,75°C za dekádu. Počítačové modely navíc ukazují, že v příštím století by zde průměrné teploty mohly vzrůst o dalších pět stupňů.
Jak máme takovým číslům rozumět? Vždyť v naší každodenní zkušenosti neznamenají tak malé změny teploty skoro nic. Každý z nás je přece zvyklý, že se během jediné noci může oteplit třebas i o deset stupňů a neznamená to pro nás více, než se ráno poněkud méně obléct.
Průměrná teplota je však něco zcela jiného. V historii jsou známy případy, kdy zanikly celé civilizace jen proto, že se průměrná teplota změnila o jediný stupeň Celsia!

"Jestliže medvědi ztratí svá ledová loviště, která jsou jejich přirozeným domovem, nebudeme mít žadné lední medvědy," varuje Dr. Charles Jonkel z Great Bear Foundtion (USA).

Populace karibu Pearyho na ostrovech kanadské Arktidy kleslka a více než 24 00 zvířat v roce 1961 na pouhých 1 100 zvířet v roce 1997, což je víc než 95% pokles.

KLIMATICKÉ ZMĚNY V ARKTIDĚ
Dopady klimatických změn v Arktidě budou pravděpodobně kruté a nenapravitelné. Zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře může způsobit, že arktické zimy budou více než dvakrát tak teplé ve srovnání se současným průměrem. Zimní teploty se na většině tohoto regionu zvýší o 3,5 až 6,5 stupňů Celsia. Zalednění moře nejspíše z řady oblastí v létě úplně zmizí a v zimě se bude vrstva ledu ztenčovat. Podle vědeckých předpovědí má led ustoupit z větší části jižní poloviny Hudsonova zálivu, severního Labradorského a jižního Grónského moře, z celého Beringova moře a širokého pásu Barentsova moře nad Skandinávií. Období sněhu by mohlo být o měsíc kratší, přičemž sněhové pokrývky ubyde o 40 až 70 procent.

Mroží samci mohou vážit až 2 tuny. Jak se ledová pokrývka ztenčuje, ztrácí led schopnost udržet jejich váhu, což pro tato zvířata znamená fatální ztrátu jejich životního prostředí.

Globální oteplování se týká každého z nás. Lední medvědi mohou být jednou z jeho prvních obětí, ale my ostatní jsme brzy na řadě.

První oběti
Jak se Arktida vlivem klimatických změn mění, objevuje se zde mnoho varovných signálů, kterým ještě ne vždy přesně rozumíme. Zdá se však, že jednou z prvních obětí globálního oteplování se stanou polární sobi. Vědecká pracovnice Dr. Anna Gunnová z výzkumné stanice na Bathurstově ostrově hlásí dramatický úbytek karibu Pearyho. Populace těchto zvířat na ostrovech kanadské Arktidy již klesla z téměř 25 000 zvířat v roce 1961 na pouhých 1100 zvířat v roce 1997, což je více než 95 procentní úbytek.
Karibu Pearyho je poddruhem karibu (sob polární), který žije jen na několika arktických ostrovech. Dr. Gunnová varuje, že už tato zima si na populaci karibu Pearyho pravděpodobně vybere krutou daň. Příčinou jsou stoupající teploty, které přinášejí vyšší srážky: ,Padající sníh je díky vyšším teplotám velmi hustý," vysvětluje Dr. Gunnová. ,Karibu musí vynakládat spoustu energie, když se snaží prohrabat sněhem a nalézt něco k jídlu - prostě jim dojdou síly a potom pojdou."

Kdo za to může?
Proč se vlastně Země otepluje? Spalování fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn, způsobuje hromadění oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ten působí jako hlavní skleníkový plyn, který zabraňuje unikání tepla ze Země zpět do vesmíru.
Experti Greenpeace spočítali, že spálením pouhé čtvrtiny světových ekonomicky vytěžitelných zásob fosilních paliv by se uvolnilo takové množství CO2, které poradní skupina vědců OSN označila za hrozbu pro světové ekosystémy. Budeme-li ve spalování fosilních paliv pokračovat stejným tempem jako dnes, dosáhneme těchto limitů již za 40 let nebo ještě dříve.
Jinými slovy, nalezli jsme už čtyřikrát více ropy a uhlí, než si můžeme dovolit spálit. Další průzkum nových nalezišť je plýtváním peněz, které by bylo potřeba investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů. Přesto vlády na celém světě podporují ropný průmysl a vydávají povolení k další těžbě ropy a uhlí.

Amerika otvírá ropné rezervy
Letos v červnu zachvátila Ameriku nebývalá vlna veder, která si vyžádala 124 obětí na lidských životech. Právě v té době však ohlásil americký ministr vnitra Bruce Babbit, že vláda otevře skoro 2 milióny hektarů plochy Národní ropné rezervy Aljaška k průzkumu nalezišť ropy. Národní ropná rezerva Aljaška (National Petroleum Reserve-Alaska), která zahrnuje přes 9 milionů hektarů divočiny, byla v roce 1923 vyčleněna k použití pouze ve zvlášť naléhavých případech. Od té doby se zde záměrně netěžilo.
Proč Clintonův kabinet otevírá své ropné rezervy právě nyní? Na světovém trhy je surové ropy nadbytek a Spojeným státům přece žádný válečný stav nehrozí. Odpověď je prostá. Ropný průmysl je dnes s vládou Aljašky propojen už tak pevně, že dostane prakticky vše, o co si řekne.
Expanze těžby ropy v Aljašce je navíc podporována spoustou vládních subvencí. Podle zprávy, kterou pro Greenpeace vyhotovila massachusettská konzultantská společnost Industrial Economics, poskytuje federální vláda ropnému průmyslu dotace ve výši přibližně 5 až 12 miliard dolarů ročně, a to formou daňových prázdnin, udržováním příbřežních a vnitrozemských lodních tras a úlevami při pojištění odpovědnosti ropných společností.

EXPANZE TĚŽBY ROPY V ARKTIDĚ
* Dvě hlavní ropné společnosti operující v Arktidě ARCO a BP (British Petroleum) plánují v příštích 5 letech investovat přes 5 miliard US dolarů a otevřít zde více než 1000 nových vrtů.
Northstar
* Nejkontroverznějším záměrem je projekt BP s názvem Northstar, který plánuje navrtat ropu v arktickém moři, ze základny na Ostrově tuleňů. Tento miniaturní ostrůvek bude zvětšen na plošinu 140 krát 120 metrů. Ropa má být dopravována na břeh za použití nevyzkoušené technologie, potrubím položeným na dně oceánu. Ochránci přírody upozorňují zejména na možnosti havárií a úniků ropy, které pod arktickým ledem bude jen stěží možno identifikovat (půl roku je zde tma) a prakticky nemožno odstranit.

pokračování

created by New Art Entertainment s.r.o