Spolana "oslavila" 18. výročí katastrofy v Bhópálu spuštěním nebezpečné výroby chlóru a PVCPraha/Neratovice/Delhi, 3. prosince, 2002 - Ekologická organizace Greenpeace je udivena rozhodnutím Spolany Neratovice obnovit výbuchem a povodní ochromenou výrobu chlórové chemie a PVC právě v den 18. výročí největší průmyslové katastrofy v dějinách (1). Dne 3. prosince 1984 v indické pobočce americké firmy Union Carbide uniklo asi 40 tun toxických plynů, které způsobily během několika dnů smrt 8 000 lidí a postiženo bylo více než půl milionu obyvatel Bhopálu (2). "Rozhodnutí Spolany načasovat start nejnebezpečnější výroby právě v den výročí této tragédie působí jako špatný vtip. Zahájení chlórové výroby ve Spolaně bude mimo jiné znamenat vypouštění rakovinotvorných dioxinů a rtuti do ovzduší i do Labe," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace pro oblast toxických látek, a dodal: "Právě katastrofa v Bhópálu vedla k celosvětovému zavedení zákonů pro prevenci vážných havárií. Spolana spustila nebezpečnou výrobu, přestože ani po třech letech od přijetí tohoto zákona nebyla schopna předložit kvalitní bezpečností zprávu. Přitom Spolana nakládá s tisícemi tun hořlavých, výbušných, toxických a rakovinotvorných látek." Areál Spolany i chemička v Bhópálu jsou zamořeny celou škálou jedovatých látek. Greenpeace před několika týdny prokázalo zamoření půdy a potravin v okolí Spolany vysokými koncentracemi polychlorovaných bifenylů (PCB) a dioxinů, které mnohonásobně převyšují limity EU i hlavního hygienika (3). V Bhópálu experti Greenpeace nalezli uvnitř opuštěné továrny stovky tun toxických pesticidů a jiný nebezpečný odpad. Analýzy Greenpeace prokazují, že voda ze studní v okolí chemičky obsahuje vysoké hladiny chlorovaných chemikálii. Množství rtuti a chlororganických látek ve vodě a půdě na některých místech přesahuje tisíckrát až milionkrát limity doporučené Světovou zdravotní organizací (WHO). Tamní voda je přitom místními obyvateli stále používána k pití a na umývání (4). Náklady
na vyčištění obou zamořených podniků jsou odhadovány na miliardy korun.
Oba případy také Greenpeace zahrnulo do studie "Firemní zločiny",
která byla prezentována na celosvětovém summitu o trvale udržitelném
rozvoji v Johannesburgu (5). Další
informace: MUDr.
Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky Mgr.
Tomáš Tetiva, (česky, anglicky) mediální asistent Greenpeace ČR
Internet:
http://www.greenpeace.cz/agentorange
Poznámky
pro editory: (2) Smrtící plyn, jenž unikl z chemické továrny na pesticidy v indickém Bhópálu 3. prosince 1984, zabil během 3 dnů asi 8000 místních obyvatel a zranil dalších 500 000 lidí. Společnost Union Carbide, která v té době vlastnila chemičku, opustila po havárii výrobní závod a nechala zde velké množství nebezpečných jedů. Společnost zanechala obyvatele Bhópálu bez potřebných havarijních opatření a vystavila je užívání kontaminované vody a účinkům nebezpečných chemikálií. Od noci, kdy unikl plyn, zemřelo odhadem celkem 20 000 lidí a zhruba 120 000 jich vyžaduje pravidelnou lékařskou péči. Více viz http://www.greenpeace.cz/bhopal (3) Tisková zpráva Greenpeace z 19. listopadu 2002: "Greenpeace u Spolany nalezlo potraviny zamořené PCB a dioxiny", http://www.greenpeace.cz/release/02/021119.htm (4) Podrobnější informace o charakteru znečištění v Bhópálu obsahuje zpráva výzkumné laboratoře Greenpeace "Dědictví Bhópálu" (Bhopal Legacy), http://archive.greenpeace.org/~toxics/toxfreeasia/bhopal.pdf (5) Tisková zpráva Greenpeace z 19. listopadu 2002: "Původci firemních zločinů se chlubí "odpovědnou péčí", Greenpeace žádá globální pravidla pro firemní odpovědnost", http://www.greenpeace.cz/release/02/020827.htm |
|||
