21/2003

Greenpeace odhaluje skryté jedy v naších domovech

Ekologické, zdravotnické a spotřebitelské skupiny žádají EU, aby chránila veřejnost před chemikáliemi v domácích produktech

Brusel/Praha, 30. dubna 2003 – Greenpeace dnes zveřejnilo studii prokazující, že vzorky prachových nečistot pocházející z domácností v různých evropských zemích obsahují významné množství nebezpečných chemikálií, z nichž některé mají souvislost s výskytem rakoviny. Studie „Consuming Chemicals“ (1) uvádí, že sledované domácnosti jsou kontaminovány „skrytými“ toxickými chemikáliemi, které se nachází v produktech každodenní spotřeby, včetně textilu, televizí, kosmetiky a hraček.

Na společné tiskové konferenci v Bruselu se European Public Health Association (EPHA) a European Consumers Organisation (BEUC) připojily ke Greenpeace s požadavkem nové legislativy, která bude chránit občany před nebezpečnými chemikáliemi. V souvislosti s právě probíhající revizí chemické politiky EU (2) tyto organizace společně vyzvaly Evropskou komisi, aby nezmeškala příležitost navrhnout účinná opatření vedoucí k nahrazení nebezpečných chemikálií bezpečnějšími alternativami.

„Tato studie odhaluje skutečnost, že chemické znečištění není široce rozšířené jenom v jakémsi „vnějším světě“, ale i přímo v naších domovech, našich kancelářích a každodenním životě,“ řekl koordinátor toxické kampaně Greenpeace MUDr. Miroslav Šuta. „Lidé jsou si vědomi, že chemické znečištění si může najít cestu do jejich domovů z frekventovaných silnic či špinavých továren, avšak nepředpokládají, že tyto neviditelné jedy proniknou do našich ložnic a obývacích pokojů z předmětů každodenního používání jako jsou hračky či televize. Obsahují látky, které mohou kontaminovat náš tělesný tuk a organismus nenarozených dětí,“ dodal Šuta.

Vzorky prachových nečistot získali experti Greenpeace z domácností ve Velké Británii, Francii, Španělska, Dánska, Švédska a Finska. Analýza v nezávislých laboratořích (3) zjistila významné množství těchto látek:

• alkyfenol, který narušuje funkci hormonů a je používaný v kosmetice a jiných produktech osobní hygieny
• ftaláty, které poškozují reprodukční systém a používají se především jako změkčovače PVC a lze je nalézt např. ve hračkách, interiérech aut či kabelech. Také se používají jako součást parfémů a kosmetiky, inkoustů, lepidel, barev a pečetidel.
• bromované chemikálie, které narušují hormony a používají se jako zpomalovače hoření.
• chlorované parafíny, které mohou způsobit rakovinu a používají se v barvách, umělých hmotách a gumě.
• organocíničité složky, které jsou používané jako stabilizátory v umělých hmotách, obzvláště v PVC, a jako prostředek proti plísni a roztočům v některých kobercích a podlahovým krytinám z PVC. Tyto látky jsou toxické na imunitní systém.

Výrobci tvrdí, že tyto chemikálie jsou pevnou složkou produktů, a proto nepředstavují žádné riziko. Analýza Greenpeace uvádí, že toto není pravda – nebezpečné chemikálie se uvolňují do životního prostředí našich domácností, kde je vdechujeme společně s prachem. Tyto chemikálie také můžeme přijímat s kontaminovaným jídlem či v případě dětí cucáním hraček. Jiné chemikálie mohou být absorbovány přímo skrz naší pokožku.

„V našem každodenním životě jsme obklopeni chemikáliemi, přičemž o většině vůbec nevíme, protože je nemůžeme vidět, chutnat nebo cítit. Dopad těchto chemikálií na naše zdraví může být extrémně vážný, obzvláště v dlouhém časovém úseku. Vzrůstající úroveň rakoviny, poruch vývoje nervového systému, astma a alergií má přímou souvislost se znečištěním životního prostředí. Nebezpečí pro naše děti je dokonce větší, protože jejich organismy ve vývoji jsou mnohem více zranitelnější vůči znečišťujícím chemikáliím. Evropská komise musí uchopit tuto kritickou příležitost, aby zajistila, že škodlivé chemikálie budou staženy z evropského trhu,“ dodal generální sekretář EPHA Tamsin Rose.

Současná zevrubná revize chemické politiky EU byly iniciována komisí v únoru 2001 jako odpověď na vršící se obavy ohledně účinnosti existující legislativy.

„Současná chemická politika EU umožňuje vyrábět některé produkty za použití chemikálií a jiné zase ne, ale nyní je nejvyší čas na konzistentní přístup. Spotřebitelé by se potom nemuseli obávat každodenního „koktejlu“ chemikálií v produktech od textilu po hračky. Nebezpečné chemikálie by se neměly v těchto produktech používat – a princip náhrady by proto měl být jádrem nové chemické legislativy,“ dodal asistent pro zdravotní, bezpečnostní a ekologickou politiku BEUC Stefan Craenen.

Další informace:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky
mobil: 0603/443 140, tel.: 02/2431 9667, fax: 02/3333 2289
e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org

Mgr. Tomáš Tetiva, (česky, anglicky) mediální asistent Greenpeace ČR
mobil: 723 258 966
e-mail: tomas.tetiva@cz.greenpeace.org

Sue Cooper, Greenpeace Media Officer: + 44 1759 368286
Helen Perivier, Toxics Campaign Coordinator: + 32 496127107

Poznámky pro editory:
(1) Consuming chemicals: Hazardous chemicals in house dust as an indicator of chemical exposure in the home viz www.greenpeace.org.uk/toxics.htm
(2) Současná zevrubná revize chemické politiky EU byly iniciována komisí v únoru 2001. EU navrhla nové zákony, které umožní, aby nejobávanější chemikálie bylo možné identifikovat. Aby bylo možné pokračovat v redukci těchto chemikálií, bude nutná „autorizace“. Greenpeace podporuje tento přístup, avšak bez následujícího kroku to nebude znamenat nic. Další krok musí jasně stanovit, že v případě, kde existují dosažitelné bezpečnější alternativy, autorizace nebu vydána. V případě, že neexistují dosažitelné bezpečnější alternativy a řešená chemikálie má společensky užitečnou funkci, může pokračovat produkce pouze po období během něhož se vyvíjí dosažitelná alternativa. Toto je princip povinné náhrady, kterou Greenpeace požaduje po Evropské komisi k zapracování do legislativy EU.
(3) Prachové nečistoty byly sbírány ve stovce domácností ve Velké Británii a porovnány s malým počtem vzorků z jiných zemí (tři z Finska, tři z Dánska, dva ze Švédska a dva z Francie a Španělska). Vzorky byly analyzovány v laboratořích ve Velké Británii, Nizozemí a Německu na každou z pěti cílových skupin nebezpečných chemikálií výše uvedených. Každý gram prachu průměrně obsahoval zhruba půl miligramu z pěti nebezpečných skupin chemikálií speciálně kvantifikované. Ze zjištění rozmanitosti jiných chemikálií vyrobených člověkem ve kvalitativní analýze vyplývá, že celkové množství chemikálií v prachových nečistotách domácností může být podstatně vyšší.

Tisk. zprávy