Ústup zalednění vyvolaný klimatickou změnou může být katastrofou pro mrože, mořské ptáky a další divokou přírodu v Arktidě

Fairbanks, Aljaška/Praha, 26. října 1998 - V těchto dnech, kdy se řada předních světových odborníků sjíždí do aljašského Fairbanksu na velkou vědeckou konferenci[*] o Arktidě, hlásí dva biologové, kteří se zúčastnili expedice Greenpeace k okraji arktického ledového pole v Severním ledovém oceánu, že globální oteplování již postihuje divokou přírodu v Arktidě.

Dr. Brendan Kelly ze School of Fisheries and Ocean Sciences při Aljašské Universitě a Dr. George Divoky, ornitolog z Institutu arktické biologie při Aljašské Universitě se společně se svými výzkumnými týmy připojili minulý měsíc k posádce ledoborce ekologické organizace Greenpeace Arctic Sunrise a podíleli se na studiu mořských savců a ptáků, především tichomořského mrože a alkouna holubího (cephus grylle). Výprava se pohybovala při samém okraji arktického ledového pole mezi Aljaškou a Čukotkou.

Expedice nalezla okraj zalednění mnohem severněji než je obvyklé, což by mohlo mít drastické následky pro studovaná zvířata. Ústup arktického zalednění dále na sever je jedním z následků rychlého oteplování oblasti západní Arktidy v uplynulých třiceti až čtyřiceti letech. Tento ústup byl extrémní právě v letní sezóně 1998 - okraj ledu se nacházel přinejmenším 240 kilometrů severně od aljašského Point Barrow, přičemž normálně odtud bývá vzdálen jen několik desítek kilometrů.

Dr. George Divoky studuje alkouna holubího v Arktidě již přes dvacet let. Tito ptáci hnízdí na pobřeží, ale jsou plně závislí na potravě, která se vyskytuje při okraji zalednění. Vyšší teploty a ústup zalednění mají tedy přímý efekt na jejich schopnost přežití. Oproti 70. a 80. letům, kdy byly počty alkounů docela vysoké, v 90. letech jejich populace dramaticky poklesla, jak potvrdil i nedávný výzkum Greenpeace s lodí Arctic Sunrise.

"Alkouni v Arktidě fungují jako kanárci v uhelném dole. Tito ptáci, jež jsou závislí na prostředí sněhu a ledu, jsou jedinečným indikátorem klimatické změny, protože účinky oteplení na prostředí jejich výskytu jsou přímé a bezprostřední. Druhy obývající rozmanitější prostředí takovým indikátorem být nemohou, protože na změnu klimatu reagují pomaleji. Alkouni se nám snaží říct, že arktická Aljaška se za posledních 30. let velice změnila a další změny nás ještě čekají," říká Dr. Divoky.

Satelitní pozorování indikují, že od konce 70. let zalednění ubývá tempem téměř tří procent za desetiletí, přičemž během minulého desetiletí se ztráty ještě zrychlily. Jak spalování fosilních paliv nadále pokračuje a planeta se zahřívá, arktický led se pravděpodobně nadále bude ztenčovat a ustupovat. To by mohlo znamenat úplnou katastrofu pro mrože a populace alkounů, stejně jako pro další druhy zvířat, které jsou v Arktidě závislé na ledu.

Mroži lehávají na ledu, když odpočívají a vyvádějí na něm mladé. Mroží samci mohou vážit až dvě tuny, což je téměř váha nákladního automobilu. Jak se ledová pokrývka ztenčuje, ztrácí led schopnost udržet váhu mrožů, což pro tato zvířata znamená fatální ztrátu jejich životního prostředí. Navíc mroži jedí téměř výhradně měkkýše a další bezobratlé, kteří žijí na mořském dně. Jak se zalednění stahuje pryč z mělčin kontinentálního šelfu Čukotského moře, voda se stává příliš hlubokou na to, aby se mroži do ní mohli potopit a hledat zde potravu.

"Mroži spoléhají na led nejen při hledání potravy, ale také při odpočinku a péči o mláďata. Když je okraj zalednění mnohem severněji než obvykle a dostává se nad hlubší vody, matky a mláďata se mnohem hůře dostávají k mlžům, škeblím a dalším organismům na mořském dně, které tvoří základní zdroj jejich potravy," říká Dr. Kelly, jenž studuje tichomořské mrože a další mořské savce v této oblasti již déle než dvacet let. "Na této výpravě jsme pozorovali v průměru mnohem méně mláďat na jednu samici než bychom rádi viděli. Jestli tento trend bude pokračovat, určitě budeme svědky úbytku mroží populace. Je velmi pravděpodobně, že vinu na tom nese právě ústup zalednění."

V minulých několika letech organizace Greenpeace spolupracovala s vědci, kteří se specializují na dopady klimatických změn na polární oblasti. Právě zde totiž podle modelovaných předpovědí budou účinky globálního oteplování nejdramatičtější. "Umožnění práce respektovaných polárních biologů na naší lodi je jedním ze způsobů, jak můžeme světu přinést svědectví o dramatických dopadech globálního oteplování v Arktidě." říká Melanie Duchinová z Greenpeace, která minulý měsíc doprovázela expedici k okraji zalednění. "Nemůžeme si dovolit spálit více než jednu čtvrtinu zásob fosilních paliv, které už byly nalezeny, pokud se máme vyhnout nebezpečí klimatických změn. Práce těchto vědců ukazuje ještě jasněji, proč vlády nyní musí přistoupit k činům, aby zastavily změny klimatu."

Další informace:

Dr. George Divoky, Fairbanks, tel.: ++1 (907) 474-7640
Dr. Brendan Kelly, Juneau, tel.: ++1 (907) 465-6510
Melanie Duchin, Fairbanks, tel.: ++1 (907) 440-5048
Steve Sawyer, Amsterdam, tel.: ++31 (6) 53504715

Ing. Tomáš Nenička
tel.: 02/24 31 96 67
fax: 02/311 22 89
e-mail: tnenicka@diala.greenpeace.org

Další informace o zalednění: http://www.greenpeace.org/~climate/arctic/reports/backexp.html
Klimatické změny a zalednění v Arktidě: http://www.greenpeace.org/~climate/arctic/reports/seaice3.html

Poznámka:
[*] The American Association for the Advancement of Science - 49th Arctic Science Conference: "International Cooperation in Arctic Research: Detecting Global Change and Its Impacts in the Western Arctic". Aljašská Univerzita, Fairbanks, 25. až 28. říjen, 1998. zpět do textu

Dále také: http://www.gi.alaska.edu/aaas/

| Novinky | Tisk. zprávy |