Je tÞeba neprodlenž obnovit sbžr a vùkup starùch ledni‹ek! poìaduje Greenpeace Praha, 14. dubna 1999 - Hradbou vyslouìilùch ledni‹ek postavenùch pÞed sochu sv. V‡clava dnes aktivistŽ Greenpeace v Praze na V‡clavskŽm n‡mžst’ upozornili na st‡le nevyÞeäenù problŽm freonó ze starùch chladic’ch zaÞ’zen’. "Freony z ‹eskùch chladni‹ek zvžtäuj’ ozonovou d’ru" st‡lo na transparentu, kterù rozvinuli ‹lenovŽ Greenpeace.
Protoìe vùkup a sbžr starùch ledni‹ek byl v ‰R v loËskŽm roce zastaven, d‡ se o‹ek‡vat, ìe kaìdù rok ve stratosfŽÞe skon‹’ nejmŽnž 100 tun tzv. tvrdùch freonó z ‹eskùch chladic’ch zaÞ’zen’. Hroz’ pÞitom, ìe ‰R nedodrì’ svŽ z‡vazky vyplùvaj’c’ z mezin‡rodn’ch smluv.
Vùroba freonó je u n‡s zak‡z‡na v n‡vaznosti na tzv. Montrealskù protokol Z‡konem o ochranž ozonovŽ vrstvy Zemž ‹. 86/1995 Sb. Pr‡vž Ministerstvo ìivotn’ho prostÞed’ (MëP) je odpovždnŽ za regulaci l‡tek poäkozuj’c’ch ozonovou vrstvu Zemž. "Freony jsou neviditelnŽ plyny bez barvy a z‡pachu, jedinou pÞipom’nkou jejich existence je st‡le se zvžtäuj’c’ ozonov‡ d’ra nad naäimi hlavami," prohl‡sil Tom‡ä Neni‹ka a dodal, ìe pr‡vž to je dóvod, pro‹ se Greenpeace rozhodlo "zviditelnit" tento problŽm v centru ‹eskŽ metropole na V‡clavskŽm n‡mžst’. ProblŽm vyslouìilùch chladni‹ek se u n‡s za‹al Þeäit jiì v roce 1994, kdy Ministerstvo ìivotn’ho prostÞed’ vyhl‡silo veÞejnou soutžì na realizaci postupnŽho staìen’ l‡tek poäkozuj’c’ch ozon a vùrobkó, kterŽ je obsahuj’. V roce 1996 se za‹al stavžt z‡vod na likvidaci starùch chladni‹ek v K‡covž u Vlaäimi, kterù mžl bezpe‹nž zachytit aì 99 procent väech freonó obsaìenùch v chladni‹k‡ch. Do stavby st‡t investoval prostÞednictv’m St‡tn’ho fondu ìivotn’ho prostÞed’ (SFëP) pÞes 44 milionó korun. Od 1. ledna 1997 do 31. bÞezna 1998 prob’hal celost‡tn’ sbžr starùch ledni‹ek s podporou SFëP. Tato podpora umoìËovala mj. stimulovat ob‹any stokorunou za kaìdù odevzdanù kus. V minulŽm roce väak SFëP dalä’ sbžr chladni‹ek odm’tl podporovat. Jeätž pÞedt’m odm’tl uvolnit i pój‹ku na vùstavbu likvida‹n’ho z‡vodu z dóvodu nedostate‹nùch z‡ruk. St‡tn’ fond ìivotn’ho prostÞed’ pÞitom od roku 1995 zpoplatËuje pouì’v‡n’ freonó ‹‡stkou 200 korun za kilogram. K 31. srpnu 1998 bylo na œ‹tu fondu uì 143,7 milionu korun. Vùstavba z‡vodu v K‡covž mžla st‡t 120 milionó korun. "Naäe veÞejnost m‡ prozat’m jedinou jistotu: pÞibliìnž tÞista pades‡t tis’c starùch ledni‹ek skon‹’ kaìdù rok na skl‡dk‡ch nebo v Kovoärotu a nen’ s’la, kter‡ by freonóm v nich obsaìenùch zabr‡nila, aby dÞ’ve ‹i pozdžji neskon‹ily v atmosfŽÞe," zdóraznil Neni‹ka. "V tžchto po‹tech nav’c nejsou zahrnuta chladic’ zaÞ’zen’ z obchodó a restaurac’ ani mrazic’ pulty." Mezi z‡Þ’m a listopadem 1998 byl na jiìn’ polokouli namžÞen vóbec nejvžtä’ œbytek ozonu v celŽ dosavadn’ historii. Velikost ozonovŽ d’ry dos‡hla 25 milionó ‹tvere‹n’ch kilometró, coì je dva a pól kr‡t v’ce neì rozloha Evropy. Tato nebezpe‹n‡ anom‡lie se zde nav’c udrìela po rekordn’ch 100 dn’. "Kromž akutn’ho ohroìen’ ozonovŽ vrstvy Zemž je tu ale jeätž jedno obrovskŽ nebezpe‹’," upozornil Neni‹ka. "Je j’m ztr‡ta dóvžry veÞejnosti v jak‡koliv ekologick‡ opatÞen’. Ob‡v‡me se, ìe ob‹anŽ budou nyn’ freonovù problŽm "Þeäit" cestou nejmenä’ho odporu, prostž tak, ìe vyvezou starou ledni‹ku na skl‡dku nebo ji vyhod’ nžkam do äkarpy. To je ale to nejhorä’, co mohou s ledni‹kou udžlat," zdóraznil Neni‹ka. StarŽ ledni‹ky totiì v ì‡dnŽm pÞ’padž nesmžj’ (!) bùt likvidov‡ny v Kovoärotu ani na skl‡dk‡ch odpadu. Tam totiì hroz’ nebezpe‹’, ìe nebezpe‹nŽ freony uniknou do ovzduä’. Nav’c sbžrny ani firmy provozuj’c’ skl‡dky nemaj’ od MëP povolen’ k likvidaci. Tomu, kdo by pÞijal chladni‹ku k likvidaci bez povolen’ MëP, hroz’ podle z‡kona aì milionov‡ pokuta. Chlad’c’ okruhy a izola‹n’ hmota vyÞazovanùch chladni‹ek obsahuj’ tvrdŽ freony R 11 a R 12. V izolaci jsou pÞitom obsaìeny minim‡lnž dvž tÞetiny freonó a jejich od‹erp‡n’ - na rozd’l od freonó z chlad’c’ho okruhu - nen’ moìnŽ jinak, neì ve speci‡ln’m z‡vodž. "Greenpeace hodl‡ i do budoucna plnit svoji œlohu hl’dac’ho psa. Nechceme ì‡dnŽ polovi‹atŽ Þeäen’, pÞi kterŽm by sice starŽ chladni‹ky zmizely veÞejnosti z o‹’, ale k œniku freonó z jejich izolac’ by se stejnž nezabr‡nilo," uzavÞel Neni‹ka. Dalä’ informace:
| Novinky | Tisk. zpr‡vy | |
"Kaìdù den se v ‰eskŽ republice vyÞad’ z provozu pÞibliìnž 1000 ledni‹ek,
kterŽ obsahuj’ freony poäkozuj’c’ ozonovou vrstvu Zemž," varoval ing.
Tom‡ä Neni‹ka, vedouc’ klimatickŽ kampanž Greenpeace ‰R. "Nebudou-li
tyto ledni‹ky zlikvidov‡ny odbornùm zpósobem, uniknou freony do atmosfŽry
a zpósob’ dalä’ destrukci ozonovŽ vrstvy. Vždci pÞitom odhaduj’, ìe
kaìdŽ procento sn’ìen’ obsahu ozonu v ozonovŽ vrstvž vyvol‡ zvùäen’
intenzity tzv. UV-B z‡Þen’ o 2 procenta a zvùäen’ vùskytu lidskŽ rakoviny
kóìe o 3 aì 6 procent."
Greenpeace nyn’ poìaduje, aby st‡t prostÞednictv’m Ministerstva ìivotn’ho
prostÞed’ co nejrychleji obnovil systŽm sbžru vyslouìilùch chladni‹ek
a zajistil kone‹nou likvidaci väech freonó v nich obsaìenùch. Svój poìadavek
dnes Greenpeace tlumo‹ilo ministru ìivotn’ho prostÞed’ Miloäi Kuìvartovi,
kterù "freonovù problŽm" zdždil po svùch pÞedchódc’ch - ministrech Bendovi,
SkalickŽm a Burs’kovi.