Pomalu působící jedy otravují naši planetu
Praha, 8. září 1999 - Na vážná rizika toxických
látek, známých pod názvem POPs (perzistentní organické polutanty)
chce upozornit česká pobočka Greenpeace během své podzimní informační
kampaně, která dnes byla zahájena tiskovou konferencí v Praze. Tyto
pomalu působící jedy, mezi něž patří například i nechvalně známý dioxin,
putují na ohromné vzdálenosti a postupně otravují lidi i životní prostředí
na celé planetě.
Greenpeace požaduje, aby byl v České republice neprodleně
přijat program eliminace zdrojů POPs, protože tyto látky mohou vážně
ohrožovat životní prostředí a zdravotní stav české populace. O stejném
problému se nyní jedná i na nejvyšší úrovni. Od pondělí 6. září probíhá
v Ženevě jednání o celosvětové dohodě o eliminaci POPs, které pořádá
Program OSN pro životní prostředí. Bylo vytipováno 12 nejnebezpečnějších
POPs, které by měly být co nejdříve eliminovány. Na této "černé listině"
jsou mj. chemikálie jako dioxin, DDT, PCB a hexachlorbenzen (HCB).
"Za první bezprostřední krok k eliminaci POPs v České
republice považujeme urychlené přijetí vyhlášky na limity dioxinů
pro spalovny, a to nejpozději do konce roku 1999," prohlásil Dr. Čestmír
Hrdinka, vedoucí kampaní Greenpeace. "Stejně tak by měly být stanoveny
emisní limity na dioxiny pro odpadní vody a maximální přípustné koncentrace
těchto jedů v potravinách včetně jejich přísné kontroly, aby se u
nás nemohla opakovat aféra s belgickými kuřaty," dodal Hrdinka.
Dioxiny jsou spojovány s takovými zdravotními riziky,
jako je například vznik rakoviny, poruchy plodnosti nebo oslabení
imunitního systému (větší náchylnost k nemocem).
"Podobný skandál, jaký vznikl v případě kontaminovaných
belgických kuřat, se může kdykoliv opakovat i v České republice,"
upozornil Hrdinka a dodal, že obsah dioxinů v mase jatečných kuřat
či v mléce se u nás pravidelně nesleduje.
Problémem však u nás nejsou jen dioxiny. Studie prováděné
v 90. letech poukazují též na mimořádné zamoření polychlorovanými
bifenyly (PCB). V České republice a na Slovensku byly zjištěny výjimečně
vysoké hladiny šesti indikátorových PCB v mateřském mléce ve srovnání
s dalšími evropskými státy, kde se výzkum prováděl (1).
Alarmující je též kontaminace další chemikálií, která
patří mezi POPs, totiž hexachlorbenzenem (HCB). Na základě různých
pramenů Greenpeace sestavilo tabulku, která poukazuje na množství
hexachlorbenzenu v mléce kojících matek. Ve srovnání s kojícími matkami
ve 22 dalších zemích světa, byla u českých matek zjištěna (po Slovensku)
vůbec nejvyšší hodnota (0,639 mg HCB/kg tuku). To je například 3krát
více než bylo naměřeno u matek v Německu, ale 17 krát více než u Švédské
populace(2).
Greenpeace požaduje přijetí celosvětové smlouvy, která
bude POPs eliminovat. "České republice, budeme usilovat o to, aby
byl vypracován program eliminace zdrojů POPs a učiněny kroky k odstranění
zátěže obyvatelstva těmito látkami. Jedná se nám o úplnou eliminaci,
nikoli pouze o snížení emisí ze stávajících zdrojů. Cílem by mělo
být postupné zřeknutí se všech zdrojů, kde POPs vznikají," uzavřel
Hrdinka.
Václav Vašků,
tiskový mluvčí Greenpeace
Poznámka pro redakce:
(1) U každého státu byly vybrány nejméně dvě různé skupiny žen, a
to z oblasti, kde je předpokládané vysoké zamoření a nízké zamoření.
U české republiky byly naměřeny hodnoty 500 - 1000 ng PCB/g tuku.
WHO (1996) , Levels of PCBs, PCDDs and PCDFs in human
milk - second round of WHO-coordinated exposure study. EUR/ICP EHPM02
03 05
(2) Michelle Allsopp, Ruth Stringer and Paul Johnston
(1998). Unseen Poisons - levels of Organochlorine Chemicals in human
Tissues, Greenpeace research laboratories, Exeter, UK.
Ilustrační fotografie k problematice POPs můžeme na
požádání poslat na e-mailovou adresu redakce.
