Když se nadnárodní agrochemické koncerny Ciba Geigy a Monsanto snažily před několika lety uvést své geneticky manipulované produkty na evropský trh (první dovoz geneticky manipulované sóji do Evropy se uskutečnil na podzim roku 1996), netušily, že narazí na tak silný odpor veřejnosti. Své NE geneticky manipulovaným potravinám říkají dnes lidé v celé Evropě. Protože geneticky manipulované (GM) potraviny odmítá stále více lidí, podnikají výrobci i prodejci potravin odpovídající kroky a přestávají tyto manipulované potraviny vyrábět a nabízet ve svých obchodech. Naopak, snaží se dnes nabídnout více biopotravin pocházejících z ekologického zemědělství, které použití geneticky manipulovaných organismů zcela odmítá. Signál vysílaný za oceán je jasný - Evropa geneticky manipulované potraviny nechce. A je to signál silný, neboť poprvé v několikaleté historii pěstování GM potravin se očekává, že výměra geneticky manipulované sóji a kukuřice v USA poklesne tento rok (2000) až o 25 procent.
Nezodpovězené otázky
Jsou geneticky manipulované potraviny skutečně tak bezpečné, jak nám tvrdí průmysl? Fakta, která jsou k dispozici, svědčí spíše o opaku. Nevíme, co se stane, budeme-li konzumovat GM potraviny po delší dobu. Firmy, které s podporou vlád uvádějí GM potraviny na trh, provádějí nebezpečný experiment - používají lidí jako pokusných králíků.
Zvýší se počet alergií? Přenese se rezistence vůči antibiotikům z GM rostlin na patogenní mikroorganismy? Jak se budeme bránit proti nemocem, když mikrobi, původci těchto nemocí, se stanou vůči antibiotikům odolní? Když zasáhneme do metabolismu rostlin, nezískají potraviny z nich vyráběné toxické vlastnosti? To jsou nejčastěji kladené otázky, které zůstávají nezodpovězené. To, že se v současné době objevují GM potraviny na našem trhu, aniž bychom přesně věděli, co mohou způsobit, považuje Greenpeace za skandální.
Možné nové alergie
Zavedení cizorodých genů například z bakterií do obilovin nebo zeleniny způsobí vytvoření nových bakteriálních bílkovin, které do té doby nebyly součástí lidské výživy. Tyto bílkoviny zvyšují riziko, že se objeví nové alergie. Před několika lety se prováděl pokus se sójou, do níž byl vložen gen jednoho druhu brazilských oříšků. Lidé, kteří měli na tyto oříšky alergii, dostali alergii i po konzumaci takto manipulované sóji. V případě oříšků se vědělo, že způsobují alergii a bylo k dispozici také krevní sérum takto alergických lidí. Takže se naštěstí zabránilo uvedení sóji na trh. Kdo ale ví, jak budou působit bílkoviny bakterií nebo štíra, případně jiného hmyzu? V potravě s nimi lidé ještě nepřišli do styku. Neví se, zda na ně budou alergičtí či nikoliv.
I kdybychom připustili, že riziko vzniku nových alergií je velice malé, jak se nás o tom snaží přesvědčit biotechnologické firmy, nelze jej akceptovat. Lidí trpících různými alergiemi totiž stále přibývá. Tomuto negativnímu trendu bychom se měli snažit spíše bránit a ne zavádět nové alergeny v podobě geneticky manipulovaných potravin.
Přenos rezistence vůči antibiotikům
Velký problém představují geny způsobující rezistenci vůči antibiotikům. Ty se vkládají do GM rostlin ve snaze co nejrychleji zjistit, u které rostliny se manipulace povedla. Takto upravená rostlina může pak být patentována a rychle uvedena na trh. Čím dříve se na trhu objeví, tím vyšší je šance na zisk. Lze použít i jiné rozlišovací metody než jsou značkovací geny rezistentní vůči antibiotikům, ty jsou ale dražší a zkoušky s nimi trvají delší dobu. Bohužel, ochrana zdraví v tomto případě ustupuje komerčním zájmům.
Geny způsobující rezistenci na antibiotika mohou v zažívacím traktu přecházet na patogenní mikroorganismy. Pokud se ale tyto mikroorganismy stanou vůči antibiotiku odolné a způsobí v těle chorobu, nemusí léčba antibiotiky vůbec zabrat.
“Používání markerových genů v GM potravinách způsobujících rezistenci na antibiotika by se mělo zakázat, protože riziko vývoje rezistence vůči antibiotikům u mikroorganismů je jednou z hlavních hrozeb pro lidské zdraví, se kterými se budeme potýkat v 21 století.”
(Britská lékařská asociace, květen 1999)
Zkoumání bezpečnosti GM potravin je nedostatečné
Hodnocení GM potravin je založeno na principu “podstatné shody”. Znamená to, že pokud je GM potravina “v podstatě” shodná s normální (nemodifikovanou) potravinou, předpokládá se, že nezpůsobuje žádné nové riziko pro zdraví . Jako taková se pak může běžně prodávat. Na první pohled se zdá, že tento přístup je jednoduchý a účinný. Pokud se na něj ale podíváme podrobněji, zjistíme, že je nedostatečný a zavádějící. Někteří odborníci tuto metodu dokonce považují za pseudovědeckou, protože slouží spíše zájmům průmyslu než skutečné ochraně zdraví.
Nedostatkem konceptu podstatné shody je, že se při něm nemusejí provádět potřebné biochemické a toxikologické testy. Neberou se v potaz možné vedlejší efekty způsobené cizími geny vnášenými do manipulovaných rostlin, z nichž se potraviny vyrábějí. Ty se mohou projevit změněnými biochemickými reakcemi a výskytem nových toxických látek. Naše vědomosti nejsou dostatečné, abychom dnes uměli posoudit, jak se nové geny budou chovat v naprosto cizím prostředí, jak je organizmus přijme. Jednotlivé geny mohou ovlivňovat i jiné metabolické pochody, než ty, které by podle vědců měly nastat. Jak si například vysvětlit, že gen pro červenou barvu mění také reprodukční vlastnosti petůnií či proč gen způsobující zrychlený růst přibarvuje lososy do zelena?
To, jestli je GM potravina “podstatně shodná” s normální, se zjišťuje na základě jejího chemického složení. Skutečnost, že GM potraviny mají podobné složení jako potraviny normální, není adekvátní k posouzení jejich bezpečnosti pro lidské zdraví. Vědci dnes nejsou schopni dostatečně přesně odhadnout biochemické reakce nebo toxicitu GM potravin pouze na základě znalosti jejich chemického složení.
Kromě možných negativních vlivů na lidské zdraví představují GM potraviny obrovské riziko také pro životní prostředí. Vědci z Cornellovy univerzity v USA například zjistili, že manipulovaná Bt-kukuřice, která v listech vyrábí jed proti škodlivému hmyzu, může zabíjet i neškodné motýly. Biotechnologický průmysl dnes tvrdí, že GM potraviny jsou neškodné. Podobně před časem tvrdil, že tato Bt-kukuřice nemůže škodit životnímu prostředí. Kdysi jsme také slýchávali, jak je DDT skvělé. A dnes?