Tomáš Nenička
Projekt Fénix jako šance pro třetí tisíciletí
v prvních srpnových týdnech minulého roku. Z volby druhé varianty se zrodil projekt Fénix. |
Na začátku byla myšlenka, že obnova je vždycky příležitostí udělat věci konečně jednou pořádně. To jest vyvarovat se starých chyb - těch chyb, o kterých sice všichni víme, ale znovu a znovu je opakujeme. Obnova tak obrovské části Moravy zničené záplavami by u nás mohla nastartovat trend, který se nyní rozbíhá v Evropské unii. Trend, jehož základním rysem jsou úspory energie a přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Projektem Fénix jsme měli na mysli budovat při obnově především fortelní a dobře zateplené domky. Žádná kamna na uhlí ani elektrické přímotopy, ale moderní kotle na dřevo a biomasu a na střeše sluneční kolektory. Žádné rizikové hmoty typu PVC, ale co nejvíce přírodních a recyklovatelných materiálů. A k tomu prvky, které se na západ od našich hranic už dávno dostaly do povědomí progresivních architektů: moderní systémy sběračů dešťových vod, kořenové čistírny odpadních vod a podobně.
Pochybné nabídky
Svoje představy o obnově Moravy jsme hned na začátku tak dobře "prodali", že se okamžitě začala ozývat řada firem s nabídkami zboží, jež prý navlas zapadá do našeho projektu Fénix. Ocitli jsme se zavaleni nabídkou nejrůzných montovaných domků, rozličných filtrů na pitnou vodu, tapet z PVC, přímotopů a podobných zhůvěřilostí. Potřeboval bych v té době mít k ruce tři kvalifikované inženýry, aby posoudili, co ještě lze považovat za přínos kvalitě života a životnímu prostředí a co jsou jen "výhodné" nabídky neprodejných ležáků. Tohle ovšem není a nikdy nebude úloha pro Greenpeace. Proto jsme se rozhodli vybrat dvě nebo tři obce, v nichž bychom na konkrétních příkladech ukázali, kudy vede cesta do věku obnovitelných zdrojů. Rozhodli jsme se nechat vypracovat expertní studie, které by ukázaly, jak v konkrétních příkladech obnovovaných domů ušetřit energii a použít k vytápění slunce nebo biomasu.
Hledá se obec!
Najít v zaplavených oblastech obec, která by s námi chtěla spolupracovat, byl vskutku sisyfovský úkol. Jakmile starostové zjistili, že naše nabídka sahá za rámec právě probíhajícího týdne, poděkovali za ochotu a ponořili se zpátky do svého nekonečného seznamu problémů, které musí zařídit ještě dnes a nejlépe předevčírem. S počáteční nedůvěrou nás přijali také v Leštině na Šumpersku: "Ekologie, obnovitelné zdroje energie? Ale my už máme naplánovanou plynofikaci. Zateplení? Úspory? Nové pracovní příležitosti? No, chlapci, zkuste to a uvidíme."
Sláma jako palivo budoucnosti
Zadali jsme vypracovat odbornou studii o možnosti úspor a využití obnovitelných zdrojův Leštině. Ta ukázala, že nově budovaný bytový dům pro lidi, kteří ztratili střechu nad hlavou, by se vyplatilo vytápět namísto plynu spalováním biomasy, v tomto případě obilné slámy. Právě ta totiž zůstává místním zemědělcům bez užitku ležet na polích. A stavba bytového domu by byla příležitostí k postavení teplárny na slámu pro celou obec. Slámy je v místě dost a odhadovaná cena tepla 150 korun za GJ nezávisle na zdražování plynu, uhlí i elektřiny jen potvrdila naši víru v obnovitelné zdroje. Jak ale přesvědčit i místní obyvatele?
Biomasa je hit
Koncem listopadu zastavuje na návsi v Leštině známý Duhový autobus Greenpeace, jehož interiér umožňuje pořádat zde přednášky a výstavy. Celý den s místními obyvateli debatujeme o moderních způsobech vytápění pomocí obnovitelných zdrojů. Promítají se videofilmy o biomase a o úsporách energie. Na oplátku se seznamujeme s životem a problémy naší partnerské obce. Pozornost je získána, sousedé zaujati, avšak stále plni pochybností.
Již 14. prosince proto organizujeme pro leštinské zájezd nebo spíše exkurzi do obcí, kde už obnovitelné zdroje energie používají. Brzy ráno vyráží z Leštiny autobus plný zájemců do rakouského Kautzenu vidět v praxi, co to obnáší vytápět obec biomasou. Zástupce zdejšího starosty nám vypráví, jak jsou s biomasou všichni obyvatelé Kautzenu spokojeni. Totéž se opakuje při zastávkách v Dobersbergu, Dešné na Jindřichohradecku a v Radiměři u Svitav. Zdejší starostové si tu svoji slámu nebo dřevní štěpky nemohou vynachválit. Znovu a znovu slyšíme opěvovat tytéž výhody, až se chvílemi zdá, že se mezi sebou museli domluvit. V autobuse je o poznání živější nálada, všichni už se těší na výsledky studie pro svoji obec. "To bychom mohli mít taky," slyšíme opakovaně z nitra autobusu při zpáteční cestě.
Nyní máme pocit dobře vykonané práce. Na stole leží hotová studie přející slámě pro Leštinu. Přinejmenším část veřejnosti - ta, co přišla, viděla a slyšela - má vůli i zvítězit. Karty jsou rozdány, teď záleží na leštinských, jak uchopí do ruky výhodnou příležitost.
Bude na Moravě druhý Kautzen?
Ve Starém Městě u Uherského Hradiště jsme to měli o něco snazší. Při naší pomoci městu během povodní jsme tu navázali přátelské vztahy. Místní radní brzy přijali náš návrh spolupráce. Město bylo povodněmi zdevastovanější mnohem více než Leština a chystá se také více stavět: penzion pro důchodce a na třicítku domků v nové, rodící se čtvrti. Ta by pod názvem Luční čtvrť měla vzniknout na místě, kde musely být strženy domky zničené povodní. I zde Greenpeace objednalo studii, která navrhuje možnosti úspor a obnovitelných zdrojů energeie. Luční čtvrt ve Starém Městě by se mohla stát místem, které povstane ze svého popela jako bájný pták Fénix, aby se znovu zrodila k životu. Další z míst, kam se (stejně jako do rakouského Kautzenu) tisíce návštěvníků jezdí každý rok dívat, jak se dá přispět k ochraně klimatu naší krásné planety.