Budou držet špunty v Synthesii?
Zdeňka Bubeníková

Odpadní vody ze Synthesie se podobají starému, pekelně páchnoucímu ředidlu, které někdo smíchal se zbytky barev.

Je časné ráno. Z Prahy vyjíždí mezinárodní posádka směr Pardubice. Auto je napěchované materiálem až po střechu a rychlý nafukovací člun s logem Greenpeace je decentně zakryt. Ospalí kolemjdoucí nám jen tiše závidí, vypadáme totiž jako klasičtí rekreanti odjíždějící na dovolenou.
Hodinky ukazují 7:00, 1. července 1998. Je to již více než rok, co nám chemické závody Synthesia Pardubice - jeden z největších znečišťovatelů v ČR - daly své slovo, že právě dnes definitivně zastaví vypouštění nečištěných odpadních vod do Labe. Splní vedení chemičky své sliby? Nebo bude dál bezostyšně chrlit své chemické jedy přímo do řeky? Nikdo neví. My jsme však připraveni výpustní potrubí zablokovat.

Příliš radikální?
Tento na první pohled radikální krok je logickým vyústěním naší téměř dvouleté intenzivní kampaně za čisté Labe. Již v dubnu 1997 se aktivisté české pobočky Greenpeace vydali na plavbu po Labi s 27 metrů dlouhou jachtou Albatros. Cílem bylo zmapovat největší zdroje znečištění v povodí a odebrat vzorky odpadních vod u chemiček, které své jedy vypouštějí přímo do řeky. Precizní analýza měla ukázat to, co občanům odmítal sdělit stát - kolik a čeho vlastně jednotlivé podniky vypouštějí do Labe.
Od 24. února do 13. dubna 1997 odebrali aktivisté Greenpeace celkem 57 vzorků odpadních vod z výpustních kanálů chemických závodů Spolchemie Ústí nad Labem, Sepap Štětí, Spolana Neratovice a Synthesia Pardubice. Dále pak 8 vzorků říčních sedimentů nad a pod výpustěmi těchto závodů. Analýzu vzorků provedla britská laboratoř na Univerzitě v Exeteru a pražská akreditovaná laboratoř Ecochem. Výsledky ukázaly, že jsou tu stále podniky, které svými odpady doslova vraždí řeku. Nejhůře ze všech sledovaných podniků vyšla právě pardubická Synthesia. Není náhoda, že v Labi pod Synthesií byl v loni několikrát zaznamenán masivní úhyn ryb zapříčiněný otravou blíže neurčenými chemikáliemi. Viníka se nepodařilo odhalit.


Greenpeace se vydalo zašpuntovat výpusi nejhorší chemičky na Labi po dvouleté kampani, během níž odhalovalo nejhorší znečišťovatele.

Tam, kde ještě včera tekly jedy do Labe mohutným proudem, budou ode dneška jako memento čnít obrovské zátky Greenpeace.

Memento
Předsunutá jednotka nás již čeká na smluveném místě 2 kilometry pod výpustí. Jela o den dříve, aby obhlédla terén. Přesněji řečeno, aby zjistila, na co se máme připravit. Nedodrží-li totiž Synthesia slib a bude své jedy vypouštět dál, budeme ke "špuntování" potřebovat protichemické obleky. Odpadní vody ze Synthesie se totiž podobají starému, pekelně páchnoucímu ředidlu, které někdo smíchal se zbytky barev.
Padají poslední příkazy. Do člunu nasedá čtyřčlenná posádka se dvěma obrovskými špunty. Člun vyjíždí a současně vyráží i druhá - pozemní skupina. Obě skupiny se koordinují vysílačkami. Podle plánu je pozemní skupina na místě o něco dříve. Rozvíjí transparent přímo nad inkriminovanou výpustí z retenční nádrže. Trubky jsou suché. Synthesia alespoň pro tentokrát dodržela slib. Krátce na to doráží člun s oběma špunty. Přibližně dvacítka novinářů spolu s reportéry tří televizních stanic se zájmem přihlížejí "špuntování". HOTOVO!!! Tam, kde ještě včera tekly jedy do Labe mohutným proudem, budou ode dneška jako memento čnít obrovské zátky s vizitkou Greenpeace.

ANALÝZA ODPADNÍCH VOD
Synthesia Vzorky odebrány 1. července
Povolený limit Naměřené hodnoty
chlorbenzen 50 mikrogr/l 89 mikrogr/l
amonné ionty 15 mg/l 23,5 mg/l
fosfor 5 mg/l 12,4 mg/l
Spolchemie Vzorky odebrány 3. července
Povolený limit Naměřené hodnoty
CHSK (chemická spotřeba kyslíku) 1100 mg/l 398,0 mg/l
NL (nepolární extrahovatelné látky) 500 mg/l 336,0 mg/l
AOX (suma chlororganických látek) 35 mg/l 15,2 mg/l

Synthesia nedodržuje limity
Kde se vzal, tu se vzal, objevuje se na místě tiskový mluvčí Synthesie a s klidným úsměvem profesionála ubezpečuje novináře, že Synthesia bude od nynějška všechny své odpadní vody čistit v biologické čistírně.
Synthesia skutečně investovala více než 50 miliónů korun do technologie, která umožní vést vody na čistírnu, jež čistí vody i pro město Pardubice. Předimenzovaná čistírna byla postavena v polovině 90. let ještě podle megalomanských komunistických plánů za více než 1,5 miliardy korun. Někteří nezávislí experti ale nevěří, že by obyčejná biologická čistírna byla schopna rozložit tak vysoce toxický odpad, jakým jsou například chlorované benzeny. I Synthesia přiznává, že nikdo přesně neví, co toxické jedy s biologií čistírny udělají. Proto se chemické odpadní vody budou na čistírnu pouštět zpočátku jen velmi opatrně.
Problém je, že retenční nádrž Lhotka (jedovaté jezírko těsně vedle Labe sloužící jako rezervoár) se toxickými odpady plní rychleji, než kolik stačí odcházet na čistírnu. Nádrž je nyní skoro plná a nikdo neví, co by se stalo, kdyby přišly déletrvající deště.
Greenpeace hodlá i nadále monitorovat kvalitu odpadních vod ze Synthesie. Pokusíme se zjistit, zda chemička své toxické odpady opravdu čistí a s jakým úspěchem. Už dnes je ale patrné, že Synthesia není schopna dodržovat limity stanovené jí Okresním úřadem. Naše vzorkování z 1. července prokázalo, že limity byly překročeny hned ve třech parametrech. V září pojede čistění toxických splašků údajně na plný výkon a my budeme při tom.


Museli jsme použít speciální protichemické obleky a ponořit se do toxických splašků, abychom získali vzorky odpadních vod ze Spolchemie.

Chlorový problém Spolchemie
Dva dny po akci v Synthesii míříme do Ústí nad Labem. Zdejší chemička Spolchemie se v našich loňských testech umístila hned za Synthesií, tedy jako druhá nejhorší. Již v minulém roce jsme v jejích odpadních vodách zjistili přítomnost vysoce toxického karcinogenu hexachlorbenzenu a zbytky pesticidů typu DDT, které unáší řeka Bílina přímo do Labe. Největším problémem Spolchemie je však provoz chlorové chemie, který je zde umístěn téměřuprostřed stotisícového města. Vážnější havárie s únikem chloru by zde mohla znamenat katastrofu. Obyvatelstvo v okolí nemá pro takový případ k dispozici ani obyčejné plynové masky. Proto Greenpeace vyzvalo Spolchemii, aby podnik od nebezpečné a po všech stránkách škodlivé chlorové chemie co nejdříve ustoupil.

Občané konečně získají šanci dozvědět se, zda chemička v jejich okolí dodržuje alespoň ty limity, které jí stanovuje Okresní úřad.

Odběr vzorků ze Spolchemie je ztížen přístupem k odpadnímu kanálu. Musíme použít speciální protichemické obleky a ponořit se do toxických splašků. Odměnou jsou nám plné láhve vzorků, které okamžitě putují do chladícího boxu. Pro jistou odebíráme ještě vzorky vody z Labe, a to nad a pod přítokem Bíliny.

Právo na informace
Výsledky analýz odebraných vzorků jsme obdrželi do deseti dnů (viz tabulka). Získat informace o limitech stanovených pro vypouštění odpadních vod - jinými slovy o tom, co vlastně Spolchemie smí a co nesmí vypouštět - nám však dělá problémy. Přestože je od 1. července 1998 v platnosti zákon č.123/1998 o právu na informace o životním prostředí, vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Ústí nad Labem Jiří Mareček si s námi hraje hru na slovíčka. Nutí nás upřesňovat žádost v jediném nepodstatném slově. Snad aby získal čas. Okresní úřad v Pardubicích na stejnou žádost zareagoval ihned a limity pro Synthesii nám po dvou letech odmítání konečně vydal.
Nyní tedy občané konečně získají šanci dozvědět se, zda chemička v jejich okolí dodržuje alespoň ty limity, které jí (většinou na míru) stanovuje Okresní úřad. Právo občana na informace pomohlo zlepšit chování průmyslových podniků zatím všude tam, kde bylo důsledně zavedeno a vymáháno, především v USA. Doufáme, že i u nás je to další krok, který pomůže zlepšit čistotu vody tak, aby ryby z našich řek bylo možno zase bez obav jíst.

Zpět - OBSAH