Ještě nikdy nebyly pro ropné magnáty lepší časy než dnes. Masy majitelů aut zaplatí cokoliv, jen aby naplnily své nádrže. Peníze tečou tak volně, že se jimi dá snadno koupit dokonce i přístup vlád k ochraně životního prostředí.

Chtěli bychom položit otázku: Bude svět poté, co se ve válce utratí 200 miliard dolarů a budou přineseny dosud nevyčíslené vojenské a civilní oběti, opravdu bezpečnějším místem? Nebo jen lepším místem pro ropné magnáty?

Ropné kontakty

Poté co dřívější naftař George W. Bush přišel do Bílého domu (a to ještě před 11. zářím), začala jeho administrativa prohlašovat, že Spojené státy čelí energetické krizi. Přestože k tomu byl sotva jaký důkaz, udělal Bush toto tvrzení základním kamenem své politiky.

Čirou náhodou má Irák druhé největší prokázané zásoby ropy na světě, avšak jeho výroba byla od války v Perském zálivu drasticky snížena v důsledku ekonomických sankcí a zničení infrastruktury. Obnova této infrastruktury a zvýšení výroby bude trvat léta. Šéfové ropných společností dnes pokukují po těchto rezervách a rádi by se již pustili do práce.

Přitom ještě nikdy neměl ropný průmysl tak úzké vazby na Bílý dům. Pro viceprezidenta Dicka Cheneyho to může být již druhé kolo jeho poválečných obchodů s Irákem. Cheney je bývalý šéf Halliburtonu, největšího světového dodavatele služeb pro ropný průmysl. V srpnu 2000 Cheney ještě jako šéf Halliburtonu veřejně prohlásil: „Mojí politikou vždy bylo nedělat s Irákem žádné obchody, včetně těch, které by byly považovány za legální.“ A přesto list Financial Times nakonec odhalil, že Cheney přehlédnul své prodeje do Iráku v hodnotě 23,8 milionu dolarů v letech 1998 a 1999.

Vazby ropné společnosti prezidenta George Bushe začaly už za jeho dědečka. Jeho poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezza Rice sedí v představenstvu Chevronu, který po ní pojmenoval svůj tanker. Více o vazbách na Bílý dům naleznete na adrese www.salon.com.

Hlavní ropný analytik Deutche bank Dr. J. J. Traynor soudí, že ExxonMobil - největší a bezpochyby i politicky nejvlivnější americká ropná společnost - již stojí na startovní čáře, a jako první je připravena plně využít výhody změny režimu Iráku. Více na adrese: www.stopesso.com.

Společnost ExxonMobil (v Evropě známá jako ESSO) se v poslední době opravdu činila. Ve snaze zajistit co nejvyšší poptávku po ropě, tlačila na americkou vládu, aby Spojené státy ustoupily od svých závazků vyplývajících z Kjótského protokolu – mezinárodní smlouvy, jejímž úkolem je čelit klimatickým změnám. Během voleb v roce 2000 dal ExxonMobil na politické kampaně 1 375 250 US dolarů. Z toho 89 procent šlo republikánským kandidátům. Podkopáním snah o snížení emisí skleníkových plynů prodlužuje ExxonMobil závislost USA na ropě a její pletky s často politicky nestabilními zeměmi produkujícími ropu.

Avšak kvůli americké politické situace v posledních deseti letech musel ExxonMobile, tato největší ropná firma na světě, zůstat na (rozdíl od francouzských, ruských a čínských konkurentů) mimo Irák. Dříve ExxonMobil vlastnil 25 procent všech iráckých ropných polí a nová válka s Irákem by mu znovu otevřela přístup k velkým iráckým ropným zásobám.

Trhliny v Bushově povídačce o válce

Není žádným tajemstvím, že Bílý dům potřeboval pro vyhlášení války proti Iráku malý krycí příběh. Válka proti teroru zahájená 11. září se pro to stala perfektním prostředkem. Zatímco světu hrozil chaos a destrukce, slovo Irák potichu vklouzlo do hlavních řečnických projevů. Bush dovedně přesměroval pozornost z Osámy Bin Ládina na Saddáma Husajna a nyní soustřeďuje pozornost na jeho zbraně hromadného ničení. Spojené státy jsou připraveny jednat se Severní Koreou, která jaderné zbraně neoprávněně vlastní, avšak připravuje se na invazi do Iráku, který je může anebo nemusí vyvíjet. Bush nazývá oba státy ďábelskými. Tak proč zde existuje dvojí metr?

Již letmý pohled na současnou americkou politiku týkající se zbraní hromadného ničení vyvrací argumenty, že by zbraně hromadného ničení byly určujícím faktorem ve válce proti Iráku.

Jako signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní jsou Spojené státy právně zavázány snížit svůj jaderný arzenál, zastavit veškeré jaderné testy a jednat o závazné smlouvě o jaderném odzbrojení pod přísnou mezinárodní kontrolou. Avšak americká administrativa zvyšuje rozpočty na výrobu jaderných zbraní, maří existující smlouvy o odzbrojení a hodlá znovu zahájit jaderné testy.

Jedním z prvních aktů Bushovy administrativy bylo drastické snížení rozpočtu na financování programů, které mají dohlížet a likvidovat jaderné zbraně v zemích původního Sovětského svazu, a to o téměř 21 %, zatímco výdaje na jaderné zbraně zvýšila tatáž administrativa o 5 %.

Převažující tendence Bushovy administrativy ignorovat, odstupovat a mařit mezinárodní smlouvy jsou zejména zřejmé, pokud jde o smlouvy o omezování zbraní.

·V prosinci 2001 Bush torpédoval jednání, jehož cílem bylo vymoci skutečnou účinnost Konvenci o biologických zbraní. Jeho odmítnutí, které přišlo doslova v poslední minutě po pěti letech jednání, rozzlobilo všechny zúčastněné země. Na konferenci v roce 2000 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní odsouhlasily Spojené státy a další signatáři ukončení zkoušek jaderných zbraní s tím, že Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek vstoupí v platnost jako první ze 13 zvláštních odzbrojovacích závazků. Krátce poté však Americký senát ohlásil, že smlouvu neodsouhlasí. Minulý rok Spojené státy oznámily, že již nesouhlasí s dalšími závazky, čímž ohrozily budoucnost Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Bushova administrativa zešvindlovala další závazky k posílení smlouvy o balistických raketách prosazováním obranného raketového programu zvaného Star Wars. Tento program je jedním z hlavních důvodů, proč mezinárodní jednání o likvidaci zbraní hromadného ničení za poslední tři roky prakticky nepokročila. Tento program také poskytuje výmluvu dalším zemím k zlepšování a modernizaci jejich vlastních jaderných arzenálů. Více informací o programu tzv. Hvězdných válek naleznete zde.

Celkově je Bushova politika ohledně zbraní hromadného ničení pokrytecká a nekonzistentní. Svět nutně potřebuje mnohonárodní a spravedlivý přístup k eliminaci zbraní hromadného ničení. Válka proti Iráku však poslouží jen k posílení existujícího pokrytectví.

Co můžete udělat vy?

Pokud jste přesvědčeni, že stanovisko George W. Bushe k válce je postaveno na pokrytecké zbrojní politice a jeho špinavých ropných kontaktech, přidejte také Vy svůj hlas:

Napište velvyslancům při OSN, kteří zasedají v Radě bezpečnosti a požadujte, aby dodržovali mezinárodní právo a odmítali schválení války v Iráku.

Podívejte se na naši stránku věnovanou válce v Iráku

Připojte se k naší kampani proti politice ExxonMobile/Esso, největší ropné společnosti na světě.

Další nápady, jak se zapojit, naleznete na adresách: http://www.moveon.org a http://www.protest.org