|
V
lednu 1998 postihly amazonskou Roraimu největší požáry v celé její dosavadní
historii. Více než 40 000 čtverečních kilometrů pralesa a savan se během
jediného měsíce proměnilo v mrtvou poušť. "Oheň se zcela vymknul kontrole,
hoří tu úplně zelený prales," hlásí zoufalý Reinaldo Barboza, vědec z
institutu INPA, jež sídlí v Boa Vista. "Požáry už zasahují do rezervace,
kde žijí Yanomani - nejprimitivnější indiánský kmen na světě." V té chvíli
si v brazilském Rio de Janeiru vzdáleném tisíce kilometrů odtud chystá
svůj baťoh Paulo Adário z Greenpeace. Hlavně na nic nezapomenout! Přenosný
počítač, modem, telefon, mačetu a foťák. Nesmí chybět léky proti malárii
a sérum proti hadímu uštknutí. V ústředí Greenpeace v Amsterdamu zvoní
celou noc telefony. Rozbíhá se akce, jež možná už zanedlouho vyústí v
jednu z největších kampaní v historii této organizace.
Zachraňme amazonské pralesy!
 Zázračné
pralesy
Více než 80 procent původních pralesů naší planety bylo už
úplně zničeno. Pouhá jedna pětina doposud přežívá. Avšak polovina z toho,
co nám ještě zbylo, je nyní ohrožena - díky těžbě dřeva, intenzivnímu
zemědělství, důlnímu průmyslu, povodním a požárům.
Deštné pralesy jsou přitom zázračné, z větší části dosud neprobádané ekosystémy,
v nichž podle odhadu odborníků žije téměř 90 procent veškerých živočišných
a rostlinných druhů naší planety.
Amazonský deštný prales je největší původní prales, který na naší planetě
ještě zůstal. Vyskytuje se zde téměř 1000 druhů ptáků a 30 druhů opic.
V řece Amazonce žije více než 3000 druhů ryb. Jsou zde dva druhy říčních
delfínů a také aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry. V hlubinách
amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž
účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny
nebo virových chorob typu AIDS.
Amazonie je také domovem pro více než dvacet miliónů lidí. Někteří z nich
dosud neměli kontakt s rozvinutým světem a patrně si nejsou vědomi toho,
že jejich přežití je nyní v ohrožení.
Velikost amazonské pánve si lze těžko představit. Vešla by se do ní celá
Západní Evropa a většina Spojených Států. "Když naší kancelář v Riu navštíví
někdo od vás z Evropy, prohlédne si nejprve město a pak většinou navrhne,
abychom se šli podívat někam do pralesa," přibližuje vzdálenosti v Amazonii
Paulo Adário. "Musím mu vždy složitě vysvětlovat, že k tomu je třeba nejprve
koupit si letenku za 1000 dolarů a pak nejméně 6 hodin letět letadlem."
 Odlesňování
Amazonské pralesy jsou dnes káceny tempem, z něhož se člověku
tají dech. Díky satelitnímu výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná
data. Jen za poslední rok (období 1997/1998) bylo v Amazonii vykáceno
16 838 čtverečních kilometrů pralesa, což je plocha, která se svou rozlohou
rovná polovině Belgie. To je 27procentní nárůst oproti předchozímu roku
(období 1996/1997). Do toho se však nepočítá prales, který padne za oběť
požárům (jen v Raroimě shořelo loni přibližně 13 000 čtverečních kilometrů
původního deštného pralesa).
Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální.
Brazílie nemá zdroje ani zaměstnance, kteří by dohlíželi na těžební průmysl.
Mnoho společností těží dřevo bez povolení, těží se v chráněných oblastech,
přičemž dřevo se ilegálně splavuje po řekách přes hranice. Obrovské nadnárodní
společnosti z Asie, Evropy a Severní Ameriky se nyní zaměřují zejména
na ty nedotčené plochy Amazonie, které ještě zbývají.
 Sedmdesát
procent skončí v drtičkách
Někdy se problém kácení v Amazonii záměrně bagatelizuje. Z
obrovské plochy pralesů je prý zatím odlesněna pouze malá část. Jaká jsou
však fakta? Od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské
části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za
posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna
1978 do srpna 1997 (za necelých dvacet let) bylo v Amazonii vykáceno 553
086 čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá
Francie a sedmkrát větší než Česká republika.
Destrukce pralesa má často absurdní charakter. Těžba pralesních velikánů
slouží k výrobě takových dřevěných produktů, jako jsou překližky a řezivo
pro stavební průmysl. Neuvěřitelných 70 procent veškerého dřeva je zničeno
v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny.
 Paulo
volá o pomoc
Dne 31. března 1998 poslal Paulo Adário z hořících pralesů tuto zprávu:
Drazí přátelé, píšu vám jménem lidu Yanomani. Je to nejprimitivnější kmen
na světě, který tu dosud žije na úrovni doby kamenné. Yanomani jsou nyní
v akutním nebezpečí a potřebují vaši pomoc! Požárům v Amazonii se dostalo
široké publicity, avšak oblast, kde žijí Yanomani, je příliš vzdálená
a indiáni nedostali žádnou konkrétní pomoc. Cítí se v hořícím pralese
úplně opuštění a nezbývá jim, než přihlížet, jak odsud zvířata prchají,
zatímco se plameny hrozivě přibližují. Yanomani nerozumějí tomu, co jsou
to klimatické změny, ale vidí, že jejich řeky v poslední době vysychají
jako nikdy dříve. To vše vytváří podmínky pro rozšířování malárie - nemoci,
kterou ve své historii nikdy nepoznali, dokud se nesetkali s bílou rasou.
Jsem nyní v maloca Novo Demini. Žije zde 150 Ya-nomanů, ale 36 indiánů
už onemocnělo malárií falciparum - nejnebezpečnějším typem malárie vůbec
- a 16 lidí dostalo malárii vivax. Jejich náčelník Joao Davi je velmi
rozzuřen. Včera mi řekl, že z toho ohně začínají bláznit už i hadi. Potřebujeme
tu okamžitě nejméně 10 000 kapslí Mefloquina a 100 dávek lyofilizovaného
séra Antiveninu. Srdečně vás všechny zdravím, Paulo.
|
