Smrt motýla monarchy

Velký medově žlutý motýl s tmavohnědým žilkováním a okraji křídel zalétá k poli s kukuřicí. Tak jako každý rok okusují housenky tohoto motýla listy rostliny klejichy, která roste podél kukuřičných polí. Zdá se však, že klejicha tentokrát housenkám nechutná. Žerou méně a rostou pomaleji. Po několika dnech bídně hynou. Na listech totiž ulpěl pyl z kvetoucí kukuřice, která roste na vedlejším poli. Není to ledajaký pyl. Pochází z geneticky modifikované Bt-kukuřice vyvinuté v laboratořích firmy Monsanto. Tato rostlina produkuje vlastní insekticid a má otrávit zemědělské "škůdce". Bohužel zabíjí i nádherné motýly.

Motýl cestovatel
Motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) je miláčkem Američanů. Oblíbeným se stal nejen pro svůj půvabný vzhled, ale také pro své úžasné cestovatelské schopnosti. Tento motýl žije téměř výlučně v severní Americe. Právě zde totiž roste i jeho živná rostlina klejicha hedvábná. V létě se monarcha vyskytuje ve Spojených státech a na jihu Kanady. Občas zalétá až na sever k Hudsonovu zálivu. Když ale přijde podzim, začnou se motýli pomalu stěhovat na jih. Nejprve letí v malých skupinkách, z nichž se občas vytvoří obrovská hejna. V roce 1885 se v New Jersey objevilo hejno, které po přistání pokrylo plochu 320 kilometrů dlouhou a 5 kilometrů širokou. Podle vyprávění pamětníků pokrývali motýli každičký lísteček. Když se druhého dne ráno lidé probudili, byli motýli pryč.

Zimu monarcha stráví v jakémsi polospánku usazen na stromech na Floridě, v Kalifornii a v Mexiku. Na jaře se motýl začne vracet na sever. Někteří jedinci na této pouti uletí až 5600 kilometrů a překonají tak rekordy mnoha tažných ptáků. V minulém století byl monarcha spatřen dokonce až v Británii. Nyní je monarcha ohrožen. A to díky geneticky manipulované kukuřici, o níž nás biochemické koncerny ještě nedávno přesvědčovaly, jak je bezpečná.

Smrtonosný pyl
Článek uveřejněný v květnovém vydání časopisu Nature znepokojil vědce na celém světě a zasadil další ránu průmyslu genetických manipulací. Co se vlastně stalo? Vědci z americké Cornellovy univerzity odebrali pyl z geneticky modifikované Bt-kukuřice firmy Monsanto a posypali jím listy rostliny klejichy, kterou se housenky motýla monarchy živí. Totéž udělali s pylem z normální, nemanipulované kukuřice. Do třetice podávali housenkám listy, které kukuřičný pyl neobsahovaly.

Vědci zjistili, že housenky, které byly krmeny a odchovávány na listech klejichy posypané pylem z Bt-kukuřice, jedly méně, rostly výrazně pomaleji a posléze hynuly. Po čtyřech dnech jich uhynulo 44 procent. V dalších dvou kontrolních skupinách však neuhynula housenka ani jedna. Vědci se domnívají, že úhyn byl způsoben toxinem přítomným v pylu Bt-kukuřice.

K podobnému zjištění dospěl o něco později i vědecký tým ze státní univerzity v Iowě. V obdobném pokuse vědci zjistili, že po 48 hodinách zahynulo 18 % housenek motýla Da'naus plexippus, které byly krmeny rostlinou posypanou pylem z Bt-kukuřice. Oproti tomu pyl z normální kukuřice žádnou housenku nezabil.

Továrna na jed
Bt-kukuřice je manipulována tak, že se do ní vnáší gen z bakterie Bacillus thuringiensis. Tato bakterie produkuje toxin, který má zabít škůdce zavíječe kukuřičného. Pomocí vloženého genu tvoří rostlina ve svých buňkách stejný jed jako bakterie. Kukuřice tak "vyrábí" vlastní insekticid. Tento jed je přítomen i v pylu rostliny a při kvetení rostliny se dostává do okolního ekosystému.

Kukuřice kvete během letních měsíců. To znamená v době, kam spadá i larvální období motýlů. Kukuřičný pyl přenášený větrem padá na rostliny rostoucí v blízkosti kukuřičných polí. Housenky motýlů, které se takovými rostlinami živí, mohou být ohroženy.

Biochemický koncern Monsanto však jakékoliv nebezpečí popírá. Podle Randyho Krotze z této firmy je prý kukuřičný pyl tak těžký, že většinou zůstane na poli a nikam dál se nedostane. Takovou představu však odmítají odborníci zabývající se růstem rostlin. Jedním z nich je i Mike Maunder z britských Královských botanických zahrad v Kew u Londýna. Podle něj může být pyl zanesen větrem až 100 metrů daleko od pole.

Evropští motýli v ohrožení
Entomolog D. J. Stradling z britské univerzity v Exeteru tvrdí, že výzkum vědců z Cornellovy univerzity se nemusí týkat pouze motýlů z čeledi Danaidae (kam patří monarcha stěhovavý), ale motýlů obecně. Podle období kvetení rostlin a na základě znalostí životního cyklu jednotlivých druhů motýlů je možné vyhotovit seznam motýlů, kteří by mohli být ohroženi.

Greenpeace s pomocí doktora Stradlinga zjistilo, že pylem z Bt-kukuřice může být ohroženo minimálně 159 druhů evropských motýlů. Tento seznam musí být ještě podroben dalšímu zkoumání. Avšak samotný fakt, že celkem 159 motýlů z přibližně 480 v Evropě žijících druhů splňuje všechna kritéria potenciálního ohrožení, je krajně znepokojující. Naskýtá se otázka, jak je možné, že ani jedna biotechnologická firma neprovedla odpovídající výzkum ještě před tím, než Bt-kukuřici začala uvádět na trh?

Vedle kukuřice již existuje celá řada dalších zemědělských plodin, které rovněž nesou Bt gen a jejichž pyl obsahuje stejný toxin, jako pyl Bt-kukuřice. Patří sem například modifikovaná řepka, rajčata, vojtěška, brambory, jablka a další plodiny. Údaje, jakým způsobem tyto plodiny působí na bezobratlé, nejsou doposud k dispozici. Je pravděpodobné, že budou mít podobné účinky jako manipulovaná Bt-kukuřice. Greenpeace soudí, že do doby, než budou potřebná data k dispozici, by na pěstování Bt-plodin mělo být vyhlášeno moratorium.

Komu věřit?
Již dnes je zjevné, že GM rostliny ani zdaleka nejsou tak bezpečné, jak se nám nadnárodní biochemické koncerny a někteří genetičtí inženýři po léta snažili namluvit. Je možné vědcům pracujícím v tomto oboru bezvýhradně věřit? Některé signály nabádají k maximální opatrnosti. V anketě o geneticky modifikovaných organismech uveřejněné 21. srpna 1999 v MF DNES napsal docent Miloš Ondřej z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR tato slova: "O transgenních odrůdách uvedených na trh bylo jednoznačně prokázáno, že nemají vedlejší nepříznivé účinky na přírodu ani člověka." Znamená to snad, že docent Ondřej o posledních výzkumech s motýlem monarchou nic neví? To by ovšem bylo zlé. Anebo o tom tento přední český vědec ví, ale snaží se rizika genetických manipulací veřejnosti zamlčet? To by bylo ještě horší. Znamenalo by to totiž, že kromě bezpečnostních bariér proti rizikům geneticky manipulovaných organismů si budeme muset vytvářet také pojistné mechanismy proti některým výzkumníkům, kteří v tomto oboru pracují.

Ochránci přírody se již dlouho snaží upozornit, že v případě vypouštění geneticky modifikovaných organismů do prostředí si zahráváme s rizikem, jehož důsledky vůbec neumíme odhadnout. Půvabný motýl monarcha by mohl být první obětí pyšného experimentu s přírodou. Kdy přijde na řadu člověk?