|
Experti Greenpeace začali měřit radioaktivitu dne 3. října 1999 pozdě odpoledne. Již po hodině zjistili, že se úroveň radioaktivního pozadí nevrátila ,na normální úroveň" (jak prohlašovala japonská vláda), ale je ve skutečnosti až 5krát vyšší ( 0,54 mikrosievertů za hodinu). Tyto úrovně radiace byly naměřeny přibližně 40 metrů od místa nehody, v místě, kudy vede dálnice a chodníky, po nichž chodí lidé pěšky a kudy jezdí cyklisté. Tato oblast byla oficiálně vyhlášena za bezpečnou již 2. října večer. V době měření zde již neplatila žádná omezení a nebyla zde umístěna žádná výstražná znamení. Tým expertů Greenpeace se soustředil rovněž na analýzu neutronového záření. To proto, že kompetentní orgány nepoužili detektor neutronů dříve než šest a půl hodiny po havárii. Neutronové záření je přitom nejvíce pronikajícím a jedním z nejnebezpečnějších druhů záření vůbec. Greenpeace bylo schopno spočítat radiační dávky pomocí analýzy obyčejné kuchyňské soli, kterou aktivisté obdrželi od místních obyvatel. Jestliže je totiž sůl bombardována tokem neutronů, vytváří se izotop sodíku 24. Množství tohoto radioaktivního izotopu může být použito ke kalkulaci intenzity neutronového toku emitovaného během nehody. Experti Greenpeace požádali o vzorky kuchyňské soli z domů ve vzdálenosti přibližně 120 až 175 metrů od místa nehody. Pouze jeden vzorek měl však dostatečnou hmotnost 2 kilogramy. Tato sůl byla okamžitě analyzována v laboratořích na univerzitě v Rikkyo. Na základě výsledků je Greenpeace přesvědčeno, že po dobu přibližně 20 hodin pronikala vysoká úroveň neutronového záření až do vzdálenosti 500 metrů od nehody. Radiace bezpochyby zasáhla stovky lidí, jež cestovali po místní silnici a obyvatele, kteří se nacházeli ve 170 přilehlých domech, na místním golfovém hřišti a na polích. Je nanejvýš pravděpodobné, že množství ozářených je větší než 69, což byl doposud uváděný počet. Greenpeace proto požádalo vládu prefektury Ibaraki, agenturu STA (Science and Technology Agency) a japonské Ministerstvo zdravotnictví, aby zaregistrovali všechny lidi, kteří bydlí nebo se v inkriminovanou dobu pohybovali v okruhu 2 kilometrů od místa havárie. Úřady by u dotčených lidí měly zahájit dlouhodobý zdravotní monitoring. Epidemiologická studie by měla být provedena i u lidí, kteří v současné době žádné známky poškození zdraví nejeví. To proto, že následky ozáření se mohou projevit až za dlouhou dobu, řádově i desítek let. Genetické poškození se nejvíce projevuje dokonce až v následujících generacích. |
Organizace
Greenpeace poslala bezprostředně po havárii do Japonska mezinárodní
tým expertů, který zde vedl nezávislé vyšetřování týkající se radioaktivního
zamoření. Detailní výsledky je možné nalézt na internetových stránkách
www.greenpeace.org/ pressreleases/nucreact/ 1999oct7.html. Experti Greenpeace
naměřili na veřejné silnici v Tokaimuře vysokou úroveň radiace ještě
24 hodin poté, co vláda odvolala radioaktivní poplach. Kromě toho tým
naměřil vysoké dávky neutronového záření.
