8/2003

Greenpeace: Svět nechce válku... Chce ji OSN? Uniting for Peace

New York/Praha, 12. března 2003 – Organizace Greenpeace a Center for Constitutional Rights v New Yorku dnes vyzvaly všechny členské země OSN, aby v souladu s Chartou OSN požádaly o svolání mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN (1) s cílem vyhnout se nezákonné válce v Iráku (2).
Obhájci protiválečného postoje oznámili, že všech 191 členů Valného shromáždění OSN by mělo využít rezoluci číslo 377 známou jako Uniting for Peace, která má svolat mimořádné zasedání valného shromáždění OSN, pokud je Rada bezpečnosti rozdělena v názorech, jak udržet mezinárodní mír a bezpečnost.

„Bushově administrativě se zatím přes všechna vyhrožování nepodařilo přinutit Radu bezpečnosti k souhlasu s válkou, kterou většina jejích členů stejně jako lidí na celém světě odmítá,“ prohlásil Steve Sawyer, mluvčí Greenpeace v budově OSN v New Yorku a dodal, že OSN jako celek se musí sjednotit k obhajobě principů, na kterých bylo založeno. „OSN se nesmí nechat zneužít zájmy americké administrativy k vedení bezohledné války, která by svět uvrhla do nebezpečí,“ dodal Sawyer.

Rezoluce Uniting for Peace říká, že pokud se stálí členové Rady bezpečnosti nemohou dohodnout na opatřeních k omezení hrozb ohrozující mír, může se Valné shromáždění OSN sejít do 24 hodin a zvážit a doporučit členům OSN potřebná opatření. Tato rezoluce byla v posledních 50 letech uplatněna celkem desetkrát (3).

„Pokud by svět opravdu chtěl být ovládán pouze tím, kdo má k dispozici nejmocnější arsenál zbraní, pak by mezinárodní společenství vůbec nemuselo vytvářet OSN,“ zdůraznil Sawyer. „OSN a jeho Valné shromáždění byly vytvořeny s cílem zachovat vládu zákona a podporovat vícestranný dialog. Nastal čas, kdy OSN má plně vykonávat svůj mandát a sjednotit se k obraně svých zakládajících principů a zastavit hrozící útok na Irák, který by byl nejhroznějším příkladem jednostranného chování. OSN musí využít tuto poslední šanci pro mír,“ dodal

Představitelé české pobocky Greenpeace proto dnes dopisem vyzvali premiera Vladimíra Špidlu, aby se zasadil o pripojeni České republiky k zemím, které budou požadovat uplatnění rezoluce č.377. Současně upozornili na to, že se Česká republika nesmí nechat přinutit či nalákat k připojení se k útoku bez řádného a jasného mandátu OSN, vzhledem k tomu, že by se dopustila aktu agrese. Svoje varování podpořili hlubokou právní analýzou, ze které navíc vyplývá, že pokud by byl útok proveden podle avizované taktiky „Shock and awe“ (Šok a hrůza) mohli by se čeští představitelé zodpovídat z možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti.

Další informace:

Václav Vašků, tiskový mluvčí
mobil: 603 414 739
e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org

Ing. Jiří Tutter (česky, anglicky), ředitel Greenpeace ČR
tel: 224 319 667
e-mail: jiri.tutter@cz.greenpeace.org

Steve Sawyer, mluvčí Greenpeace v New Yorku,
mobil: +31-6-5350-4715

Peter Morris, vedoucí kampaně Greenpeace,
mobil: +31-629-001148

Michael Ratner, prezident Center for Constitutional Rights, USA
mobil: +1 646 872-4326

Internet: http://www.greenpeace.cz/irak


Poznámky pro redakce:
(1) Rezoluce č. 377 potvrzuje, že Rada bezpečnosti má prvořadou zodpovědnost za udržení míru, současně však uvádí, že pokud Rada bezpečnosti nedostojí této odpovědnosti, pak to „neupírá Valnému shromáždění právo ani jej nezbavuje odpovědnosti podle charty, pokud se týká udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“.

Operativní část Valného shromáždění OSN říká toto: „Valné shromáždění rozhoduje, jestliže Rada bezpečnosti v důsledku nedostatku shody stálých členů nesplní svojí základní povinnost, tedy udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, v jakémkoliv případě, který se jeví jako hrozba míru, porušení míru, nebo akt agrese, bude Valné shromáždění zvažovat věc okamžitě s cílem přijmout vhodná doporučení svým členům ke kolektivním opatřením včetně použití ozbrojené síly, pokud není zbytí, v případě porušení míru nebo aktu agrese s cílem udržet nebo znovu obnovit mezinárodní mír a bezpečnost. Pokud právě neprobíhá zasedání, může se Valné shromáždění OSN sejít ke zvláštnímu zasedání v případě naléhavé potřeby během 24 hodin od podání žádosti. Takové mimořádné zasedání bude svoláno, pokud je požadováno hlasováním aspoň sedmi členů Rady bezpečnosti nebo většinou členů OSN.

Plný text rezoluce 377 na adrese:

(2) Dalším důvodem k mimořádnému zasedání OSN je zvážení pozice USA, Austrálie a Velké Británie, které jsou připraveny opustit základní principy neagrese podle mezinárodního práva a systému OSN. Colin Powell řekl na setkání světových obchodních vůdců na Světovém obchodním fóru v Davosu v lednu, že USA si nadále „vyhrazují suverénní právo“ (http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/2696063) jednostranně zaútočit na Irák, jestliže dojdou k názoru, že Irák nespolupracuje s inspektory OSN. Británie sdělila, že je připravena ignorovat „nerozumné hlasování“ Rady bezpečnosti. To znamená, že Rada bezpečnosti nebude moci zabránit válce proti Iráku. Odborníci na mezinárodní právo z celého světa uvedli, že invaze do Iráku bez výslovného souhlasu Rady bezpečnosti by byla nezákonná a že neexistuje v mezinárodním právu základ pro to, aby Rada bezpečnosti útok odsouhlasila.

(3) Rezoluce Uniting for Peace byla od roku 1950 použita desetkrát. Poté, co Egypt znárodnil Suezský kanál v roce 1956, Británie a Francie zaútočily a okupovaly části kanálu. Rezoluce o zastavení palby byla Británií a Francií v Radě bezpečnosti vetována. Spojené státy se obrátily na Valné shromáždění žádajíce zastavení palby a stažení vojsk. Mimořádné zasedání OSN bylo svoláno na základě rezoluce Uniting for Peace a v důsledku toho trvalo méně než týden, než se Británie a Francie stáhly.

Uniting for Peace byla opět použita Spojenými státy k tlaku na Sovětský svaz, aby ukončil svou intervenci v Maďarsku v roce 1956, poté co SSSR předtím použil svého veta a zabránil přijetí rezoluce Rady bezpečnosti proti jeho intervenci. Opět se konalo mimořádné zasedání Valného shromáždění a Sovětskému svazu bylo nařízeno zastavit jeho intervenci v Maďarsku.


Přílohy (ve formatu doc)

1. Dopis předsedovi vlády
2. Analýza rezoluce č.377
3. Právní analýza „Shock and awe“

Tisk. zprávy