Proč vznikl WAVELAND

Greenpeace je přesvědčeno, že lidstvo si už nemůže dovolit otevírat další ložiska fosilních paliv, nemá-li dojít k nevratným klimatickým změnám. Podle klimatologů pracujících pro OSN je krajní hranicí, která ještě může ochránit jak ekosystémy, tak "lidské systémy", vzrůst teploty maximálně o 0,1 °C za dekádu a celkově nejvýše o 1,0 °C.

Na protest proti plánům rozšířit těžbu ropy obsadilo Greenpeace 11. června 1997 skalnatý ostrůvek Rockall, v jehož okolí leží
část nových těžebních oblastí. (Na vlastnictví Rockallu si kro-
mě Velké Británie dělají nárok i Dánsko, Irsko a Island.)
O několik dní později vyhlásilo Greenpeace vztyčením
vlajky nad Rockallem nový globální stát Waveland
(oficiální český překlad zní Vlnozemě) a nabídlo
občanství všem obyvatelům
planety Země.

Současné rezervy ropy, uhlí a zemního plynu, které jsou prozkoumány a považovány za "ekonomicky vytěžitelné", činí podle různých odhadů 820-1035 gigatun, přepočteno na čistý uhlík. Kdyby toto množství fosilních paliv bylo kompletně spáleno, vzrostla by teplota na Zemi o 5 stupňů celsia - tedy pětkrát více, než si lidstvo může dovolit. Greenpeace je proto přesvědčeno, že rezervy a dosud neprozkoumané zdroje nesmějí být nikdy spáleny.

Viz pojednání Uhlíková logika

Vláda Velké Británie se spolu s dalšími signatáři Rámcové úmluvy zavázala k ochraně klimatu. V rozporu se svými slovy však chce dále rozšiřovat těžbu ropy a vypsala konkurs na těžbu v nových oblastech Atlantiku. Greenpeace se proti tomuto plánu postavilo a předložilo protinávrh, aby v této oblasti byl zřízen podmořský přírodní park. Britská vláda návrh Greenpeace odmítla a přidělila část oceánu v oblasti tzv. Atlantic Frontier ropným společnostem. Jelikož toto její rozhodnutí porušuje kromě obecného závazku k ochraně klimatu i dvě platné direktivy Evropské unie, Direktivu o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a Direktivu o tzv. habitátech, Greenpeace proti britské vládě vzneslo žalobu u Nejvyššího soudu.