pokračování z předchozí strany

Greenpeace považuje globální klimatické změny za největší ekologický problém současnosti, který ohrožuje celou naši planetu. Proto organizace napřela své síly proti destruktivním praktikám, které mění klima.

Kde se protíná příčina a důsledek
Expedice Greenpeace se tedy vydala do Arktidy nejen proto, aby sledovala dopady klimatických změn, ale také aby se zaměřila na jejich skutečné příčiny. Arktida je totiž místem, kde se téměř symbolicky protíná příčina a důsledek. Těžba ropy jako jedna z příčin klimatických změn a oteplování, jako důsledek spalování fosilních paliv.
Greenpeace se již dlouho snaží přiblížit problém klimatických změn politikům i veřejnosti. Již vloni organizace uspořádala dvě polární expedice: Výprava do Antarktidy dokumentovala hroucení tzv. antarktického šelfu, kde se vlivem vzrůstajících teplot ulamují ledovce velké jako malé evropské státy a roztápí se v moři (Magazín 1/97). V Arktidě expedice zase dokumentovala vliv klimatických změn na místní komunity domorodých obyvatel, na aljašské lesy a na tání Beringova ledovce (Magazín 4/97).

Medvědi v ohrožení
Letošní polární expedice měla více přírodovědecký ráz. Ledoborec Arctic Sunrise, který Greenpeace používá ke svým polárním výpravám, hostil tentokrát renomované vědce - experty na život divokých zvířat.
Předmětem zájmu se stali především lední medvědi a mroži. Podle Lori Quakenbushe, odborníka na lední medvědy z univerzity v aljašském Fairbanksu, tu jsou dvě věci, které mají zásadní vliv na populace ledních medvědů: jednou z nich je počet tuleňů, kterými se medvědi živí, druhou pak přístup k těmto tuleňům. V obou těchto faktorech hraje ohromnou roli led.
A v tom je právě problém. Okraj zalednění se totiž vlivem oteplování stahuje dále na sever. Ledoborec Arctic Sunrise se letos musel plavit více než 150 námořních mil severně od Aljašského pobřeží, než narazil na jeho okraj. Dříve se touto dobou zalednění vyskytovalo přímo u pobřeží. ,Jestliže medvědi ztratí svá ledová loviště, která jsou jejich přirozeným domovem, nebudeme mít žádné lední medvědy," varuje Dr. Charles Jonkel z Great Bear Foundation v USA.
Lední medvědi se živí téměř výlučně masem tuleňů, které loví na okraji ledu nebo u ledových průduchů. Medvědi totiž neloví tuleně ve vodě, ale číhají na ně u otvorů v ledu, kam se tuleni přicházejí nadechnout. Ústup zalednění od pobřeží také znamená, že v létě a na podzim čím dál více medvědů uvízne na pevnině, kde stále pravděpodobněji narazí na člověka, skládky odpadů, nebo, v případě Aljašky, na těžební ropný komplex North Slope. V případě těchto setkání jsou to obvykle medvědi, kdo prohrávají.
V říjnu si březí samice ledních medvědů budují brlohy ve sněhu, kde ve stavu hybernace přečkávají poslední měsíce svého těhotenství. Medvíďata se rodí v prosinci nebo v lednu, ale protože jsou úplně bezmocná - váží něco přes půl kilogramu -, zůstávají s medvědími mámami v doupatech až do dubna. Stále častěji se nyní stává, že teplejší počasí a déšť způsobí zhroucení doupat a medvíďata hynou.

Ztráta zalednění
Jak spalování fosilních paliv pokračuje a planeta se zahřívá, arktický led se pravděpodobně bude nadále ztenčovat a ustupovat. Již dnes satelitní pozorování indikují, že od konce 70. let zalednění ubývá tempem tří procent za desetiletí. To by mohlo znamenat úplnou katastrofu také pro mrože.
Mroži lehávají na ledu, když odpočívají a vyvádějí na něm své mladé. Mroží samci mohou vážit až dvě tuny, což je téměř jako váha nákladního automobilu. Jak se ledová pokrývka ztenčuje, ztrácí led schopnost udržet jejich váhu, což pro tato zvířata znamená fatální ztrátu jejich životního prostředí. Navíc mroži jedí téměř výhradně měkkýše a další bezobratlé, kteří žijí na mořském dně. Jak se zalednění stahuje pryč z mělčin kontinentálního šelfu Čukotského moře, voda se stává příliš hlubokou na to, aby se do ní mroži mohli potopit a hledat na dně potravu.


Zmrazte plány na vrtání ropy, žádá medvěd na transpatu, který aktivisté Greenpeace pověsili na ropnou plošinu necelích 5 kilometrů od přírodní rezervace The Artic National Wildlife Refugge.

 

 

 


Cílem akcí Greenpeace
je upozornit,že vlády sice souhlasí s tím, že problém globálního oteplování je vážný,ve skutečnosti však dále podporují těžbu a spalování uhlí a ropy.

Ropné havárie

V březnu 1989 došlo na Aljašce k jedné z největších ekologických havárií v dějinách. Tanker Exxon Valdez najel na své cestě ze zátoky Prince Williama na útes Bligh Reef. Více než 11 miliónů tun ropy zamořilo pobřeží v délce 2400 kilometrů. Výše škody se zatím odhaduje na 9 miliard amerických dolarů a je požadována na společnosti Exxon. Evidence škod však dále pokračuje. Většina populací zvířat a lidských komunit se z neštěstí dodnes nevzpamatovala.


Klimaskeptici
Problém oteplování v Arktidě však nespočívá pouze v tom, že můžeme ztratit lední medvědy, mrože, karibu nebo místní divukrásnou přírodu. Arktida může ovlivnit klimatické změny i jinde na světě. Arktické prostředí má totiž významnou úlohu při tvorbě systémů cirkulace, které ovlivňují jak počasí, tak klima. Tato oblast je vědci popisována jako jakási ,chladnička přenášející energii od rovníku k pólu". Arktida navíc zcela zásadním způsobem ovlivňuje mořské proudy.
Je ale pravda, že ne všemu ještě plně rozumíme. Úplné dopady klimatických změn není snadné přesně určit, neboť interakce mezi fyzikálními a biologickými faktory jsou velmi komplikované. To, čemu se říká globální oteplování, může navíc přinést i ochlazení na některých částech planety. Tak například očekávané zpomalení teplého Golfského proudu, který omývá břehy Evropy, by u nás mohlo v budoucnu znamenat spíše ochlazení.
Těchto paradoxů a nejasností využívá malá skupinka vědců placená ropnými společnostmi, kteří problém klimatických změn záměrně bagatelizují nebo zcela popírají. Tito tzv. ,klimaskeptici" jezdí v poslední době na turné po celém světě a přednášejí i na prestižních univerzitách. Při mezinárodních klimatických jednáních se pak snaží ovlivnit politiky.
Vzrůstající množství oxidu uhličitého v atmosféře je však dnes už přijímáno jako hlavní příčina klimatických změn většinou vědců, samozřejmě kromě těch, kteří pracují pro průmysl fosilních paliv.

Kdo je na řadě?
Greenpeace hodlá pokračovat v dokumentování klimatických změn a v protestech proti těžbě ropy na Aljašce a v severovýchodních Atlantiku. Organizace bude i nadále prosazovat řešení, které se jak vlády, tak i ropný průmysl zatím rozhodli ignorovat - čisté obnovitelné zdroje energie.
,Globální oteplování se týká každého z nás," připomněl vedoucí polární expedice Steve Sawyer. ,Lední medvědi mohou být jednou z jeho prvních obětí, ale my ostatní jsme brzy na řadě."

Fakta
o ledních medvědech



* Celosvětová populace ledních medvědů čítá 10 až 20 tisíc jedinců. Populace na Aljašce má 3 000 až 5 000 kusů.

* Dospělí samci dosahují váhy 260 až 800 kg a do-růstají délky až 3,5 metru od čenichu k ocasu. Samice váží 100 až 330 kg a měří 2 až 2,6 metru.

Rozmnožování:
* Medvíďata jsou po narození zcela bezmocná a váží v průměru jen 600 gramů. Mláďata zůstavají se samicí asi dva a půl roku.
* Medvědi se páří od března do května. Samice mívá první mláďata v pátém až šestém roce života.
* V létě se medvědi přesouvají (driftují) spolu s pohyblivými ledovými krami a následují je až do vzdálenosti 200 km od pobřeží.

* Na podzim se medvědi s postupujícím plujícím ledem stěhují dále na jih. Březí samice však už koncem října nebo počátkem listopadu zalézají do brlohů v ledu.
* Medvíďata se rodí koncem prosince nebo začátkem ledna.

Rodinky zůstavají v doupatech až do začátku dubna.
* Medvědice často opakovaně používají stejná doupata. Některé se dokonce vracejí do brlohů, v nichž se narodily.
* V oblasti Beaufortova moře je více než 53 % medvědích brlohů vybudováno na plujícím ledu. Nestability v ledu mohou vést k opuštění doupěte.
Zdroje obživy:
*Hlavním zdrojem potravy je tuleň obojkový
*Dospělému medvědovi vystačí jeden tuleň na šest až sedm dní.

Medvědi a lidé:
Setkání medvědů s civilizací bývá zvířatům osudné. Řada medvědů zahynula, protože:
* sežrali autobaterie;
* otrávili se při pokusech olízat si ropu ze srsti zasažené úniky z ropných vrtů;
* byli zastřeleni, když se přiblížili k ropným vrtům.

pokračování ( Z LODNÍHO DENÍKU LEDOBORCE ARCTIC SUNRISE )

O stránku vpřed.
Návrat k obsahu.
Na další stránku
Přehled všech čísel magazínu.
Zpět na hlavní stránku.

created by New Art Entertainment s.r.o.