Nuxalkové chrání
svou posvátnou zemi
,Když kácejí naše pralesy, mýtí tím zároveň naši kulturu. Když odlesňují to místo Ista, které je pro Nuxalky posvátné, mýtí tím celou naši historii."
Náčelník Nuximlayc
Collette Schrooner, mladá nuxalská žena z Bella Coola, sedí na vrcholku 10 metrů vysoké trojnožky a blokuje přístup k těžařské cestě do Ista. Kolem ní se v rozloze 32 hektarů rozprostírá obrovské moře pařezů. Opodál se na cestě shromáždilo asi padesát lidí, mezi nimiž jsou i dědiční nuxalští vůdcové, členové kmenových rad a další příslušníci tohoto původního národa. Vrchní náčelník Nuximlayc pozval také aktivisty organizací zabývajících se ochranou přírody z Forest Action Network, Bear Watch, People's Action for Threatened Habitat a Greenpeace, aby všichni společně pomohli zastavit znesvěcování území Ista. Loď FAN skupiny Forest Action Network a Moby Dick organizace Green-peace jsou již zakotveny poblíž a poskytují potřebnou pomoc shromážděným. V celém údolí je vidět protestující aktivisty připoutané k zakopaným betonovým blokům tyčícím se nad další vyrubanou planinou. Vítejte v Ista, kde příslušníci původního národa a ochránci životního prostředí stanuli společně při obraně země před holosečemi.
Jizvy na krajině
Po celém pobřeží směrem k jihu je dnes již téměř každé údolí zbrázděno
dřevařskými silnicemi a vytěženými plochami. Ačkoliv holosečím přihlížíme
již dlouho, nic nás nevyděsilo tolik jako let s Lighthawkem, neziskovou
organizací specializující se na přelety míst, která jsou z hlediska životního
prostředí problematická. Tuto službu zajišťují dobrovolní piloti. Jeden
z nich, Bill Rockwell, nám v roce 1997 poskytl velmi podrobné pohledy
na Ista a na tamní těžební praktiky. Tři místa odlesněná holosečí, jež
čítají dohromady téměř
81 hektarů, jsou dnes již jen obrovskými jizvami na donedávna nedotčeném
deštném pralese. Společnost Interfor během příštích deseti let plánuje
těžbu v nejméně sedmi dalších nedotčených panenských údolích na posvátném
území Nuxalků. Náčelníka Nuximlayca zprávy o těžbě v Ista hluboce pobouřily.
Tváří v tvář bezohlednému drancování se spolu s dvanácti dalšími členy
místní nuxalské komunity vydal do Ista, aby ničení lesů zabránil.
Nezlomní Nuxalkové
Žádost o pomoc s blokádou bylo zasláno skupinám ochránců přírody v celé
Britské Kolumbii. Bylo pro nás velkou ctí, že jsme mohli stanout po boku
Nuxalků. Je to národ, jehož populace byla zdecimována na méně než pětinu
původního počtu poté, co se zde v minulém století s příchodem bílých osadníků
rozšířily neštovice. Jsou to lidé, jimž byly znesvěceny hroby předků,
lidé, jimž bylo ukradeno dřevo patřící příštím generacím, lidé, jejichž
komunita trpí osmdesátiprocentní nezaměstnaností a oni přesto stojí hrdí
a nezlomení. Jejich síla a jejich smích jsou navzdory všem utrpěným příkořím
obdivuhodné. Přesto však blokádu nepodporují všichni Nuxalkové. Někteří
členové kmenové rady z oblasti, kterou Nuximlayc vyzval k účasti na protestu,
nepřišli. Místo protestů se snaží vyjednat s těžařskou společností Interfor
smlouvu o těžbě dřeva na svém území výměnou za pracovní příležitosti.
Kde na Zem sestoupila první žena
V době, kdy Kanadská královská jízdní policie (RCMP) přijela do Ista zatýkat,
vyvíjela horečnou činnost v této kanadské provincii také média. Ovšem
jen málokterý z novinářů pronikl k jádru celého příběhu - konfrontačnímu
aspektu blokády. Namísto toho média volila stereotypní klišé typu: pracovní
příležitosti dřevorubců versus invektivy vůči ekologickým aktivistům.
Jak dobře tohle už v Britské Kolumbii známe!
Jen málokterá ze zpráv
zmínila, že Ista je údolím deštného pralesa, které má pro Nuxalky obrovskou
spirituální hodnotu. Podle nuxalského mýtu o stvoření je to totiž místo,
kde na Zem sestoupila první žena. Ista je také součástí Great Bear Rainforest,
největšího souvislého území nechráněného deštného pralesa v Britské Kolumbii.
Tento prales má navíc globální význam. Nedávné družicové snímkování provedené
World Resources Institute ukazuje, že polovina všech světových pralesů
mírného pásma již byla zničena a že deštné pralesy mírného pásma (temperate
rainforests) jsou ohroženy více než klasické deštné pralesy v tropech.
Už moje matka bránila Ista!
Jednoho dne za úsvitu, po 22 dnech blokády, během nichž tlak Interforu
stále sílil, se v Ista objevilo asi 40 policistů. Náčelník Qwatsinas je
uvítal u blokády a vysvětlil jim, že zde naplňuje své povinnosti dědičného
vůdce a ochraňuje svou zemi. Policisté RCMP jej však ihned zatkli a spolu
s ním ještě dalších pět Nuxalků. Poté bylo zatčeno ještě osmnáct ochránců
přírody, kteří tu seděli a spojenýma rukama blokovali silnici. Také oni
byli sneseni dolů na policejní loď.
Collette Schrooner s belgickou aktivistkou Marlene Van Poeck však stále
zůstávaly zavěšené na svých desetimetrových trojnožkách. ,Již moje matka
byla uvězněna za obranu Ista. Můj děd byl za totéž uvězněn také," svěřila
se Collette. ,Nyní jsem zde já, abych pro budoucí generace jménem nás
mladých zabránila kácení lesa na našem posvátném území."
Na jejich trojnožku musel vystoupit horolezecký tým RCMP, aby je policisté
mohli odpoutat a zatknout. Aktivista Wim van der Vyver byl připoután k
oku ukotvenému v silnici a zámek byl zanořen do betonu. Čtyři policisté
jej obklopili a zkoušeli zastrašovat. Nakonec mu nasadili tak bolestivý
chvat, že se vzdal.
O Ista v OSN
Několik hodin po příchodu policie byla blokáda ukončena. Avšak mezinárodní
média pokračovala v líčení událostí, protože k protestům proti ho-losečím
se přidali ochránci přírody v Římě a ve Vídni. Thilo Bode, ředitel Greenpeace
International, oslovil na Summitu Země v New Yorku Valné shromáždění OSN
a vytkl Kanadě zneužívání lesů a původního domorodého obyvatelstva. Jakmile
byl poslední protestující v Ista eskortován na policejní loď, došlo k
novému protestu. Tentokrát aktivisté Green-peace obsadili těžařský člun
dopravující dřevo z údolí dále k jihu. Tímto způsobem se podařilo na čtyři
dny úplně zastavit dopravu vytěženého dřeva z těžební oblasti.
Pomůže světová veřejnost?
Údolí, jako jsou Johnston River a K'Iskwatsta Creek, zůstávají nedotčena
i díky tomu, že náš tlak na Interfor, aby se zodpovídal ze svých destruktivních
praktik, byl úspěšný. Great Bear Rainforest již není neznámým místem na
pobřeží Britské Kolumbie, kde jen bezmocní domorodci a rybáři přihlížejí
nelítostným holosečím. Podařilo se nám přitáhnout na tuto oblast pozornost
světové veřejnosti. Můžeme si být jisti, že pokud se dnes Interfor nebo
kterákoliv jiná společnost pokusí o další těžbu v panenském údolí, dozví
se to celý svět.
