Svět je zase o něco teplejší. Vyplývá to ze zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) zveřejněné na konci minulého roku. Podle ní byl právě uplynulý rok 1998 nejteplejším od roku 1860. Měření celosvětové sítě plavidel, bójí a pozemských meteorologických stanic ukázala, že průměrná teplota zemského povrchu byla v roce 1998 o 0,58 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1961-1990. Na konci 20. století je tak průměrná teplota povrchu Země o téměř 0,7 stupně Celsia vyšší než na jeho začátku.

Globální oteplování postupuje / Že nejde o náhodný jev, ukazuje vývoj teplot i v minulých letech. Devadesátý osmý rok byl v pořadí za sebou již dvacátým rokem s nadprůměrnými teplotami zemského povrchu. Druhým historicky nejteplejším byl rok 1997 s teplotou o 0,43 stupně vyšší než je průměr. Sedm nejteplejších let v celé novodobé historii se vměstnalo do poslední dekády tohoto století.
Rekordy byly zaznamenány i v atmosféře, kde jsou prováděna měření za pomoci meteorologických balónů a družic. V roce 1998 byla historicky nejteplejší i spodní vrstva atmosféry s průměrnou naměřenou teplotou o 0,47 °C vyšší než průměr za posledních dvacet let. Oproti tomu nahoře ve ,spodní" části stratosféry byly teploty nižší než je obvyklé. Počítačová modelování atmosférických dějů ukazují, že ochlazení spodní stratosféry souvisí se vzrůstajícími koncentracemi oxidu uhličitého a s úbytkem ozonu. Další spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, bude trend oteplování nadále urychlovat.

Ozonová díra se zvětšuje / Další rekord zaznamenala v minulém roce ozonová díra. Během místního jara, to jest mezi zářím a listopadem, byl na jižní polokouli největší úbytek ozonu v celé dosavadní historii. Velikost ozonové díry dosáhla 25 milionů čtverečních kilometrů, což je dva a půl krát více než rozloha Evropy, přičemž tato nebezpečná anomálie se zde udržela po rekordních 100 dní. Na jih od šedesáté jižní rovnoběžky byl úbytek ozonu o celou čtvrtinu větší než průměr za celá již tak zneklidňující devadesátá léta.
Úbytek ozonu souvisí z vypouštěním freonů a dalších nebezpečných látek do ovzduší. Jedním ze zdrojů jsou například i starší vysloužilé chladničky. Přestože naše země přistoupila k mezinárodním dohodám o ochraně ozonové vrstvy (Montrealský protokol) již v roce 1990, vláda dodnes nedokázala zajistit bezpečnou likvidaci vysloužilých chladniček.

Uplynulý rok očima pojišťováků / Tlustou čáru za minulým rokem udělaly i pojišťovny. Předběžnou statistiku ztrát způsobených přírodními katastrofami zveřejnila na konci roku nadnárodní pojišťovací společnost Munch Reinsurance Company (Re): Rok 1998 byl rokem s výjimečně velkým počtem přírodních katastrof. Ty si vloni vybraly za oběť padesát tisíc lidských životů a způsobily hmotné škody ve výši 90 miliard amerických dolarů. To je pro porovnání zhruba dvakrát více, než je hrubý domácí produkt celé české ekonomiky.
Pojišťovací společnosti z těchto loňských škod sice zaplatily ,pouze" 15 procent, protože živly řádily především v oblastech, kde je míra pojištění nízká. Přesto je utrpěná ztráta (15 mi-liard dolarů) třikrát vyšší než v předcházejícím roce.

Klimatické změny přinášejí ztráty / Podle zvláštních kritérií registruje pojišťovna Re ve svých statistikách za rok 1998 více než sedm set velkých přírodních katastrof (ačkoliv nikdy dříve před tím toto číslo nepřesáhlo šest set). Nejčastějšími katastrofami byly větrné bouře (240) a povodně (170), které dohromady způsobily plných 85 % finančních ztrát. Jejich častější výskyt spolu se stále větším množstvím lesních požárů, such, nárazů extrémního vedra nebo naopak nečekaně tuhých mrazů potenciálně souvisí s klimatickými změnami způsobenými globálním oteplováním. Pouze u zemětřesení a erupcí vulkánů lze tuto souvislost s jistotou vyloučit.
Je třeba říci, že k dalšímu nárůstu finančních ztrát způsobených přírodními katastrofami by v budoucnu nejspíše docházelo i kdyby se jejich počet už dále nezvyšoval. Údaje Re totiž dokládají, že od šedesátých let se počet přírodních katastrof ztrojnásobil, ale finanční škody se zdevateronásobily a platby pojišťoven vzrostly dokonce na patnáctinásobek. Souvisí to mimo jiné s koncentrací obyvatelstva a průmyslu do velkých měst, jež leží často v rizikových zónách. Ale také s větší zranitelností industriální společnosti vůči přírodním katastrofám.
Souvislost narůstajícího počtu přírodních katastrof s globálním oteplováním je však natolik neopominutelná, že již delší dobu zneklidňuje kromě ekologů právě pojišťovací společnosti. Zpráva mnichovské pojišťovací společnosti Re z konce minulého roku cituje Dr. Gerharda Berze, vedoucího Geoscience Research Group, který společně sdílenou obavu potvrzuje: ,Další pokračování člověkem způsobovaných klimatických změn přinese nevyhnutelně větší nárůst extrémních přírodních jevů a neustále narůstající finanční ztráty." Pokrok na poslední mezinárodní klimatické konferenci v Buenos Aires podle Dr. Berze ,není dostatečný, aby zabránil globálnímu oteplování".

Greenpeace vede celosvětovou kampaň za snižování spotřeby enegie a za využívání obnovitelných zdrojů energie s cilem zastavit globální oteplování.

Pozitivní rekordy / Rok 1998 naštěstí trhal i jiné rekordy, než jen vysoké teploty a množství přírodních katastrof. Jsou to rekordy spojené s úsilím člověka postavit se globálnímu oteplování, rekordy ve využívání obnovitelných zdrojů energie.
V loňském roce přibylo na světě rekordní množství nových větrných elektráren o celkovém výkonu 2100 megawattů (MW), což je přírůstek o 35 % vyšší než v roce 1997. Celkově se tak na Zemi otáčí již několik desítek tisíc větrných turbín o společném výkonu 9600 MW. Jejich generátory v příštím roce vyrobí 21 miliard kWh elektrické energie, což stačí pokrýt celoroční spotřebu tří a půl milionu obvyklých rodinných domků. Vyplývá to z odhadů organizace Worldwatch Institute. Větrná energetika patří mezi nejrychleji se rozvíjející průmyslová odvětví na světě. Jak uvádí Ch. Bourllion, šéf Evropské asociace větrné energetiky (EWEA), v některých zemích rozvoj tohoto odvětví již překonal expanzi trhu s mobilními telefony. V roce 1998 se prodalo větrných elektráren přibližně za dvě miliardy dolarů, v přepočtu 60 mi-liard korun. (Ten přepočet jsem si ne-odpustil kvůli tomu našemu jadernému otesánkovi). Toto mladé odvětví, které má za sebou teprve dvacetiletou historii, vytváří tisíce nových pracovních míst v zemích, které se vážně potýkají s nezaměstnaností.
Rekordní boom rozvoje větrné energetiky zaznamenává sousední Německo, kde 800 MW nových turbín doplnilo jejich celkový výkon na 2800 MW. Německý větrný průmysl, který vznikl teprve před sedmi lety, vyrobí dnes již tolik elektřiny, kolik dvě největší německé uhelné elektrárny dohromady.
Světovou jedničkou ve větrné energetice je nicméně Dánsko, malý osvícený stát s dobrými přírodními podmínkami. Ze svých celkově 1350 MW ,větrných mlýnů" získává Dánsko již osm procent celonárodní spotřeby elektřiny. Oficiálním cílem do roku 2030 je 50 % veškeré elektřiny z větru. Dánsko je také největší exportér větrných elektráren na světě. Dánská větrná energetika vytváří v zemi 10 000 pracovních míst a stejné množství lidí zaměstnává v zemích, kam směřují dánské turbíny, nebo kde fungují společné podniky.

Nárust ekonomických ztrát způsobených přírodními katastrofami souvisejícími s počasím.

Růst větrné energetiky předstihuje expanzi trhu z mobilními telefony

Deset procent z větru / Mladý obor má před sebou dveře dokořán. Podle studie EWEA ,Deset procent světové spotřeby elektřiny z větrné energie. Je to cíl uskutečnitelný?" publikované společně s Greenpeace na konci minulého roku může být během následujících dvou dekád na celém světě postaveno téměř milion MW větrných elektráren zásobujících elektřinou půl miliardy domácností. Do roku 2017 může na světě stát na 600 tisíc větrných turbín a vyprodukovat na 2000 TWh elektřiny, což představuje 10 % celosvětové spotřeby elektřiny.
Dramatický rozvoj větrné energetiky v 90. letech souvisí s progresívní vládní politikou zemí, jako jsou Německo a Španělsko. Důležitým předpokladem pro rozvoj tohoto odvětví jsou zákony garantující výkupní ceny elektřiny a přístup výrobců větrné elektřiny do veřejné elektrické sítě. To, že 80 % procent trhu s větrnými elektrárnami je soustředěno do pouhých čtyřech zemí, usvědčuje vlády většiny ostatních států ze selhání při vytváření férových podmínek pro větrnou energetiku.
Jak to vypadá v České republice? Na to se zeptejte například starosty Velké Kraše, kde se již pár let spolehlivě otáčejí listy obecní větrné elektrárny dánské výroby. Nepřekvapí mě, když se dozvíte, že obec svoji ekologickou elektřinu dodává do sítě za 1 Kč/kWh, aby ji pak okamžitě od rozvodných závodů nakoupila za trojnásobek. Před odvahou českých budovatelů ,větrných mlýnů" je věru třeba hluboce smeknout.

Do roku 2017 může na světě stát 600 tisíc větrných turbín a produktovat 2000TWh elektřiny, což představuje 10% celosvětové spotřeby elektřiny.

Tomáš Nenička

Co můžete udělat vy?

* Upomeňte Váš okresní úřad a ministerstvo životního prostředí dotazem, kde je možno bezpečně recyklovat starou chladničku.

* Při každé stavební úpravě, při každém nákupu domácího spotřebiče uvažujte, jak by se dala snížit spotřeba energie.

* Hovory se svými přáteli pomozte vytvářet společenské klima, které bude nakloněno přesunu daňového zatížení z lidské práce na spotřebu energie.