Když Greenpeace v roce 1975 zahájilo svou kampaň na záchranu velryb, reagovali jsme tím na krizi, které byla vystavena populace velkých velryb. Většina velryb byla tehdy už zdecimována průmyslovým lovem velryb, který odmítal jakékoliv omezení svých aktivit. Některé druhy velryb se tak dostaly na samý pokraj vyhubení. Organizace Greenpeace byla nejdůležitějším aktérem při prosazení moratoria na komerční lov velryb Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC), jež začalo platit od roku 1986. A to díky svým viditelným přímým akcím na moři, zapojením veřejnosti a politickým lobováním. V té době jsme doufali, že velrybářský průmysl bude postupně upadat a to se téměř také stalo.

Poté, co moratorium vstoupilo v platnost, sedm z devíti velrybářských zemí postupně do roku 1990 ukončilo všechny své velrybářské aktivity. Avšak Japonsko a Norsko pokračovalo v komerčním lovu a loví velryby dodnes. Dnes se tyto země snaží prosadit zrušení zákazu lovu. To by mělo negativní dopad na zbývající velrybí populace.