Ovlivněte chemickou politiku Evropské unie
Každý den a každou minutu jsme vystaveni syntetickým chemikáliím
používaným v běžném spotřebním zboží - hračkách, kosmetice, televizorech,
pracích prášcích, oblečení či nábytku. Tyto chemikálie kontaminují
naše těla i životní prostředí.
Evropská unie usiluje o regulaci těchto látek. Chemický průmysl
se však zarputile brání.
Právě teď máme příležitost dát politikům vědět, že nechceme, aby
naše děti a naše prostředí kontaminovaly rizikové chemikálie.
Evropská komise pořádá internetové připomínkování k tomuto tématu
s lhůtou do 10. července. Kdokoli se v něm může vyjádřit. Máme
tedy mimořádnou šanci dát Komisi na vědomí, že také my si přejeme
účinné zákony a chceme ovlivnit politiku Evropské unie, do které
vstupujeme.
Sbíráme nyní podpisy, které Evropské komisi předložíme. Připojte
se prosím k našemu prohlášení a nechte zaznít také Váš hlas!
Více informací
Podepsat
prohlášení
Chemické látky v Evropě:
od zátěže minulosti k vizi budoucnosti
1. Chemické látky
mimo naší kontrolu
Přestože Evropská unie je jedním z největších výrobců chemikálií
na světě, stále ještě v podstatě neznáme nebezpečí související
s drtivou většinou nyní vyráběných a obchodovaných chemikálií
- s jejich přetrváváním v životním prostředí, toxicitou a dopadem
na lidské zdraví.
Odhaduje se, že dosud byly vyrobeny a/nebo dodány na evropský
trh desítky tisíc druhů chemikálií, aniž by byla stanovena jejich
rizika (1). Podle nedávného odhadu bylo zaregistrováno zhruba
100 000 chemikálií z nichž 30 000 se produkuje v množství větším
než jedna tuna. Další chemikálie vstupují na evropský trh jako
aditiva či kontaminanty v chemických přípravcích nebo v produktech
pro zákazníky. Další vznikají jako nežádoucí vedlejší produkty
chemické výroby nebo nakládání s odpady a buďto jsou uvolňovány
ve formě odpadů nebo dokonce distribuovány jako příměsi (kontaminanty)
spotřebního zboží.
Pouze 140 chemikálií bylo dosud vytipováno jako prioritních pro
hodnocení rizik a pouze u hrstky z těchto vybraných byla studie
rizik dokončena. U převážné většiny stále není známo prakticky
nic o jejich dalších osudech v životním prostředí a účincích či
rizicích pro lidské zdraví. Nicméně mnohé chemikálie, o nichž
víme, jak jsou nebezpečné, se stále běžně používají jako průmyslové
nebo komerční chemikálie či přípravky nebo jako součást spotřebního
zboží (např. bromované zpomalovače hoření či organické sloučeniny
cínů). Přitom testy 70 % tzv. "nových substancí" prokázaly
jejich nebezpečnost (2).
Nám známé nebezpečné látky a chemikálie, u kterých rizika zatím
nebyla stanovena, se nacházejí všude kolem nás. Najdeme je v mnoha
předmětech každodenní spotřeby, jako jsou hračky, podlahové krytiny,
počítače, sprchové gely, saponáty atd. Některé z nich dokonce
kontaminovaly části planety velmi vzdálené od průmyslu a lidských
aktivit, jako jsou polární oblasti, vysoké hory nebo hlubiny oceánu.
Toxické chemikálie již kontaminovaly dešťovou vodu, naší potravu
i naše těla (3).
Také Česká republika má svůj podíl na tom, že "velké množství
chemikálií, u kterých nevíme, jestli jsou nebezpečné či jejich
přirozené účinky jsou většinou neznámé, stále pronikají do Severního
moře". Totéž platí o životním prostředí v Evropě jako o celku.
Vzrůstá uvědomění, že čelíme nekontrolovanému používání a vypouštění
chemikálií do životního prostředí.
2. Přestaňte zkoušet "řídit rizika", začněte odstraňovat
nebezpečí
Vyhlášky a směrnice zavedené na evropské úrovni kvůli problémům
s nebezpečnými chemikáliemi se ukázaly bolestně pomalé a zcela
nedostatečné. Nedošlo ani k dohodě o opatřeních pro tu hrstku
chemikálií, které byly vyhodnoceny jako nebezpečné. Chvályhodné
cíle vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí
oslavované samotnou smlouvou o EU se scvrkly na dlouhé diskuse
o přijatelnosti vystavení lidí a přírody chemikáliím, o ekonomických
nevýhodách a o zákonných pravomocích. Příležitosti omezit působení
chemikálií jsou opakovaně promarňovány, což je odůvodňováno mýtem
o nevyhnutelnosti používání těchto chemikálií. Úsilí se zaměřuje
na pokusy "řídit rizika" na "přijatelné" úrovni
místo odstranění nebezpečných látek.
Typickým příkladem je nekonečná debata o používání ftalátů jako
změkčovadel v dětských hračkách a v ostatních výrobcích z PVC.
Tvůrci zákonů přehlížejí fakt, že alternativní materiály a produkty
jsou dosažitelné již pro všechny aplikace měkčeného PVC, což umožňuje
vyhnout se potřebě rizikových změkčovadel (5). Místo toho stále
probíhají pokusy určit tzv. "bezpečnou" dávku těchto
nebezpečných chemikálií pro kojence a děti či pokusy vyrobit laboratorní
stroje napodobující děti žvýkající hračky.
Během uplynulého desetiletí došlo ke zřetelnému vývoji chemické
politiky na jiných fórech. Nejvýznamnější posun při pokusu řešit
chemickou krizi na mezinárodní úrovni spočívá v prosazování principu
předběžné opatrnosti a prevence/eliminace nebezpečných látek založené
na přirozené charakteristice těchto látek.
V roce 1995 se dohodly severomořské státy ukončit vypouštění
nebezpečných látek do moře během jediné generace, tj. do roku
2020 (6). Dohoda znamenala zásadní posun v politice ochrany životního
prostředí, když připustila nemožnost předvídání a řízení rizik,
jestliže se chemikálie již jednou ocitnou v přírodě. V roce 1998
bylo zastavení emisí formulováno jako strategický cíl v rámci
konvence OSPAR (7), jejímiž členy jsou Evropská komise (EK) a
všechny státy severovýchodního Atlantiku. Záměrem je eliminovat
zdroje chemikálií, které jsou svojí podstatou nebezpečné, místo
spoléhání na hodnocení rizika kvůli předpovědi současných nebo
budoucích problémů. Efektivnější a bezpečnější přístup je zakotvení
nutnosti omezovat nebezpečí, nikoli jen hodnocení rizika.
Podle Stockholmské úmluvy (kterou v roce 2001 podepsala i Česká
republika) bude výroba a používání perzistentních organických
látek (POPs) zakázána a ukončena v celosvětovém měřítku. Dále
byla přijata opatření na snížení úniků POPs produkovaných nezáměrně
(např. dioxiny) s cílem zcela ukončit jejich produkci v takových
případech, kdy je to proveditelné. Prioritou úmluvy je eliminace
POPs prostřednictvím náhrady u záměrně i nezáměrně produkovaných
látek.
Přes posun v rámci konvence OSPAR zůstává současný systém pravidel
chemické regulace EU základní bariérou pro efektivní opatření.
Současné neshody v EU nad implementací zákazu chlorovaných parafínů
s krátkým řetězcem (SCCPs) vydaný OSPAR v roce 1995 ilustruje
problém spočívající v požadavku Evropské komise (EK) na vlastní
"exklusivní kompetenci" k regulaci chemikálií (8).
Závažná a podstatná omezení současného systému EU v zajištění
požadované úrovně ochrany před chemikáliemi byly uznány. V roce
1998 tyto problémy přiměly ministry zemí EU, aby iniciovali nynější
revizi chemické politiky (9). V roce 2001 Evropská komise publikovala
Bílou knihu, ve které rámcově nastínila nový přístup při kontrole
chemikálií (10). Od té doby se pracovní skupiny pokoušely vyřešit
některé dílčí problémy. Komise zvážila výsledky těchto diskusí,
své závěry zveřejnila a vyzvala veřejnost k připomínkám návrhu.
3. Nová chemická politika EU
Bílá kniha o chemické politice EU obsahuje mnoho pozitivních prvků,
avšak nezajistila nástroje pro eliminaci výroby, používání a vypouštění
všech nebezpečných látek. Stejně tak postrádá rámcové nástroje,
které by přiměly producenty a dovozce chemikálií nést zodpovědnost
za jakékoliv nepříznivé dopady těchto látek na životní prostředí
a lidské zdraví v minulosti, současnosti i budoucnosti. Pozitivní
prvky v Bílé knize jsou uvedeny níže společně s podmínkami, které
Greenpeace považuje za nezbytné, aby je učinilo efektivní (11).
1. Cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a
životního prostředí - je nezbytné, aby závazky nebyly kompromisem
neúměrně zdůrazňujícím ochranu zisků chemického průmyslu.
2. Určení ústřední role principu předběžné opatrnosti - přijetí
tohoto principu musí mít prioritu pro žádoucí akci před požadavky
na zdokonalování znalostí expozice a účinků chemických látek (tedy
eliminovat nebezpečí místo řídit rizika).
3. Cílem je připojit se k záměru konvence OSPAR předcházet znečištění
moří - strategie musí zajistit, že k roku 2020 bude dosaženo záměru
OSPAR zastavit emise všech nebezpečných látek do moře.
4. Cílem je zajistit jednotný systém pro "nové" a "existující"
chemikálie - systém musí stanovit jeden soubor cílů a principů
a musí rámcově zahrnovat všechny chemikálie, tedy záměrně i nezáměrně
vyráběné, průmyslové, komerční i chemikálie pro domácnosti, pesticidy,
biocidy a léčiva .
5. Stanovit termín zajištění základních údajů o vlastnostech
chemikálií pro jejich průmyslové výrobce - to musí znamenat uplatnění
principu "žádná data = žádný trh" (látka nesmí být prodávána
pokud nejsou dostupná data o jejich účincích) a musí být uplatňován
i při nakládání s vedlejšími produkty a odpady, jejichž vlastnosti
jsou stále mnohdy neznámé. Veškeré údaje musí být přístupné veřejnosti.
6. Zakázat velmi rizikové chemikálie pro jiné než pro určité
autorizované použití - autorizace v rámci systému REACH přenáší
důkazní povinnost na průmyslové výrobce. Má-li být funkční, musí
zahrnovat též persistentní (dlouho přetrvávající v prostředí)
či bioakumulativní (koncentrující se v tělech živých organismů)
látky. Podobně rizikové látky musí vyžadovat autorizaci i pro
případné pokračování jejich použití. Jakákoliv autorizace musí
být časově limitována.
7. Podporovat náhradu nebezpečných chemikálií bezpečnějšími alternativami
- výrobci a uživatelé chemikálií musí být zavázáni progresivně
nahrazovat nebezpečné chemikálie a/nebo procesy bezpečnějšími
alternativami. Musí být zváženy všechny možnosti, včetně použití
rozdílných materiálů či změny designu produktů. Případný nedostatek
alternativ musí být podnětem pro inovaci, ne bariérou pro řešení
problému. (12)
8. Podporovat cíl Stockholmské konvence - ten by měl být rozšířen
tak, aby výroba, použití a vypouštění nebezpečných látek byla
eliminována a žádné nové nebezpečné látky jakéhokoliv druhu se
nezaváděly. (13)
9. Zaměřit se na nebezpečné chemikálie ve spotřebních výrobcích
- takové použití (týkající se i importovaných produktů), musí
být řešeno prioritně s cílem ukončit užívání nebezpečných chemikálií
co nejdříve, nejpozději však kolem roku 2010. (14)
10. Zavázat se k informování veřejnosti o chemických nebezpečích
- musí být zajištěno, aby spotřební produkty obsahující nebezpečné
látky byly označeny. Toto pravidlo musí být uplatňováno tak dlouho,
dokud nebudou takové látky odstraněny. (15)
11. Předat průmyslu větší část zodpovědnosti za chemické posouzení
- zde bude podstatná účinná koordinace a dohled nad posudky nezávislou
mezinárodní skupinou. Součástí by měly být razantní sankce zaa
neadekvátní či chybné posudky.
12. Cílem je minimalizovat testování na zvířatech - toto bude
nezbytné pro předběžná jednání pro ukončení persistentních a bioakumulativních
látek, (16) seskupující podobné chemikálie pro posudky a kontrolu
a další vývoj ne-zvířecích testů pro určení toxicity. Bude to
také znamenat nutnost zpřístupnit sdílená data. (17)
Poznámky pro editory:
(1) Podle aktuálních odhadů je produkováno zhruba 30 tisíc druhů
chemikálií v množství větším než 1 tuna (zdroj: Bílá kniha EK
o Strategii pro budoucí chemickou politiku - EC White Paper on
a Strategy for a Future Chemicals Policy http://europa.eu.int/comm/environment/chemicals/whitepaper.htm)
(2) Zdroj: Bílá
kniha EK o Strategii pro budoucí chemickou politiku
(3) viz např. Neviditelné jedy (Unseen Poisons) http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/unseenpo.pdf
POPs v Baltickém moři (POPs in the Baltic), http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/popsbaltic.pdf
Zpomalovače hoření a organické sloučeni cínu v prachu (Flame Retardants/Organotins
in Dusts, http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/eudust.pdf
Nebezpečné chemikálie v kobercích (Hazardous Chemicals in Carpets),
http://www.greenpeace.to/pdfs/carpet.pdf
Nebezpečné chemikálie v podlahové krytině z PVC (Hazardous Chemicals
in PVC Floors), http://www.greenpeace.to/pdfs/pvc_flooring.pdf
POPs v másle (POPs in Butter), http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/popsbutter.pdf
Recept na katastrofu (Recipe for Disaster), http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/recipe.pdf
Vrcholek ledovce (Tip of the Iceberg), http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/tipoficeberg.pdf
(4) Součást Bergenské deklarace zveřejněné při ukončení 5. Konference
o Severním moři v březnu 2002. Plný text Bergenské deklarace (březen
2002) viz
http://odin.dep.no/archive/mdvedlegg/01/09/Berge041.doc.
Více informací o 5. Konferenci o Severním moři viz http://www.northseaconference.no
(5) Kritika nadcházejících studií EU zabývající se testy na vylučování
ftalátů z PVC hraček, viz. http://www.greenpeace.to/pdfs/cstee
2001 comments.pdf
Zprávy o nebezpečných chemikáliích v hračkách z PVC a jiné články
o PVC viz. http://www.greenpeace.to/pdfs/espr199910_007.pdf
a http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/pvcchildsworld.pdf
(6) Plný text Esbjerg Declaration ze 4. Konference o Severním
moři (1995) viz
http://odin.dep.no/md/nsc/declaration/022001-990243/index-dok000-b-n-a.html
(7) Strategie OSPAR ve vztahu k nebezpečným látkám (OSPAR Strategy
with Regard to Hazardous Substances), http://www.ospar.org/eng/html/sap/Strategy_hazardous_substances.htm
(8) Greenpeace submission to UK Government consultation on EC
proposals for regulation of SCCPs, dostupné na žádost u Greenpeace
Research Laboratories, University of Exeter
(9) Informal Council of Environment Ministers, Chester (UK),
duben 1998
(10) Bílá
kniha EK o Strategii pro budoucí chemickou politiku (EC White
Paper on a Strategy for a Future Chemicals Policy)
(11) Podrobné komentáře Greenpeace k Bílé knize Evropské komise
jsou dostupné na adrese: http://www.greenpeace.to/pdfs/white
paper critique.pdf
(12) V Bergenské deklaraci (5. Konference o Severním moři) je
obsažena dohoda ministrů o potřebě dalších iniciativ k náhradě,
která by měla, inter alia, "…žádat průmysl, aby vyhledával
bezpečnější alternativy pro nebezpečné látky a propagoval a usnadňoval
identifikaci a rozvoj takových bezpečnějších a nerizikových alternativ,
které v současnosti neexistují." (http://odin.dep.no/archive/mdvedlegg/01/09/Berge041.doc,
paragraf 54 v & vi)
(13) Koncepce "žádné nové nebezpečné látky" byla dohodnuta
v rámci OSPAR Hazardous Substances Strategy http://www.ospar.org/eng/html/sap/Strategy_hazardous_substances.htm
(14) V Bergenské deklaraci ministři také dohodli, že používání
nebezpečných látek ve spotřebitelských produktech "by mělo
být pochopeno jako prioritní téma v reformě chemické politiky
EU a rozvoje integrované produktové politiky EU" (http://odin.dep.no/archive/mdvedlegg/01/09/Berge041.doc,
paragraf 53)
(15) Ministři zemí OSPAR dohodli v roce 1998 Sintra Statement
pro rozvíjení prostředků šíření informací pro spotřebitele o nebezpečných
chemikáliích ve výrobcích a produktech (http://www.ospar.org/eng/html/md/sintra.htm).
Tento závazek byl znovu potvrzen v Bergenské ministerské deklaraci
(http://odin.dep.no/archive/mdvedlegg/01/09/Berge041.doc,
paragraf 54 iii)
(16) Nový "Technical Guidance Document for marine risk assessment
due shortly for co-adoption by the EU and OSPAR" zdůrazňuje,
že "dlouhodobé účinky mohou být anticipovány pro velmi perzistentní
a silně bioakumulativní látky (vPvB), další testy na zvířatech
pro takovéto látky nejsou nezbytně nutné."
(17) Stanovisko k potřebě snížení a pokud možno co úplného vyloučení
testování toxicity chemikálií na zvířatech bylo nedávno přijato
konsorciem evropských nevládních organizací pro ekologii a práva
zvířat a je dostupné na http://www.eeb.org/press/press.htm
(tisková zpráva z 15. 4. 2002).
Stáhnout celý materiál "Chemické látky v Evropě:
od zátěže minulosti k vizi budoucnosti"
PDF verze (128 kB)
DOC verze (98 kB)
Dopis Romano Prodimu
Romano Prodi
předseda Evropské komise
Brusel, Belgie
V Praze, 20. června 2003
Vážený pane předsedo,
velice oceňujeme, že se Evropská komise rozhodla připravit novou
legislativu v oblasti chemických látek. Přejeme si, aby naše zdraví
a životní prostředí bylo náležitě chráněno před rizikovými chemikáliemi,
a proto žádáme Evropskou komisi, aby zajistila zahrnutí následujících
požadavků do nové legislativy o registraci chemických látek:
· povinnost postupně vyřadit a nahradit chemické látky mající
schopnost hromadit se v těle zvířat a lidí či v životním prostředí,
dále látky schopné narušovat funkci hormonů. Omezené užívání těchto
chemikálií by mělo být povoleno pouze dočasně, a to pokud nejsou
dostupné bezpečnější alternativy a společnost se bez jejich použití
neobejde;
· plné právo spotřebitelů i firem na informace, včetně údajů o
chemických látkách obsažených ve výrobcích;
· povinnosti pro výrobky dovážené do Evropské unie splňovat stejné
bezpečnostní standardy jako ty vyráběné v EU.
Navrhovaná legislativa bohužel tyto tři velmi důležité požadavky
nezahrnuje.
Domníváme se, že bez přijetí těchto opatření nebude nový evropský
systém účinný a nebude efektivně chránit stávající a ani budoucí
generace.
Považujte prosím tento dopis za naši připomínku v rámci veřejné
konzultace Evropské komise o účinnosti chemické legislativy.
S pozdravem
Jan Haverkam za Greenpeace Česká Republika
Martin Ander za Hnutí DUHA - Přátelé Země ČR
Jindřich Petrlík za sdružení Arnika
Simona Jašová za Děti Země
Na vědomí:
vláda a parlament České republiky
sdělovací prostředky
delegace Evropské komise v České republice
Kopii tohoto dopisu si můžete stáhnout zde:
Stáhnout kopii dopisu Romano
Prodimu v pdf (44 kB)
Stáhnout
kopii dopisu Romano Prodimu v rtf (24 kB)
Poslat
dopis Romano Prodimu v angličtině přímo z webu Greenpeace můžete
zde
|
