Sto nových elektráren pro Česko?

TOMÁŠ NENIČKA

Maličká solární elektrárna Greenpeace již vyrobila více proudu než oba slavné temelínské reaktory dohromady.

Propagace čisté solární energie je součástí aktivit Greenpeace na ochranu klimatu. Solární energie totiž neprodukuje oxid uhličitý (CO2) a nepřispívá ke globálnímu oteplování.
Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Malá sluneční elektrárna Greenpeace již vyrobila více elektřiny než slavné temelínské reaktory .
Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Jak revoluční je to rozdíl, jsme se během našeho letního propagačního turné Solar Tour '99 přesvědčovali téměř na každém kroku. Dokonce i technicky vzdělaní inženýři se povýšeně usmívali, když viděli, že náš fotovoltaický systém (pohánějící počítač a konvici na kávu) je připojen kamsi do zásuvky. "Že prý jim to běží na Sluníčko," ušklíbali se a ukazovali na přívodní kabel vedoucí k zásuvce v nejbližším domě. Nebyli prostě s to pochopit, že elektrický proud v této chvíli neteče od rozvodných závodů k nám, ale naopak.

A právě tohle jsme během té třítýdenní cesty po Čechách a Moravě chtěli ukázat: Nová technologická revoluce klepe na dveře. Výroba elektřiny ze Slunce už není vzdálenou budoucností, ale realitou dneška. Americký prezident Clinton nedávno oznámil oficiální vládní program s názvem Milión solárních střech pro Ameriku. Podobný program (500 000 domů s fotovoltaikou) byl zahájen také v Evropské unii.

Nemáte atesty!
Jak technicky jednoduché je vyrábět čistou elektřinu a dodávat ji do sítě předvedli aktivisté Grerenpeace letos 14. června. Během pouhých několika minut vyrostla sluneční elektrárna před očima udivených zaměstnanců Pražské energetiky v Praze. Ti ale nabízenou čistou elektřinu odmítli a "ilegální" elektrárnu ze své zásuvky nakonec odpojili. Zařízení prý nemá atesty a "mohlo by způsobit zkrat". (Mimochodem, zařízení Greenpeace má certifikát a oficiální povolení k provozu platné pro všechny státy Evropské unie.)

Cíle však bylo dosaženo: vyvinout na rozvodné závody tlak, aby odstranily administrativní bariéry a začaly čistou solární elektřinu za slušnou cenu vykupovat. Teprve potom se sluneční elektrárny budou moci objevit na střechách prvních domů a škol. Když se to povede, bude se výrobcem elektřiny moci stát doslova každý.

Ani tahle akce nebyla samoúčelná. Greenpeace ministru Kužvartovi navrhlo projekt s názvem 100 SOLÁRNÍCH ŠKOL. Podle realistických odhadů by se první stovka škol s fungující sluneční elektrárnou dodávající proud do veřejné sítě mohla v Česku objevit ještě do konce tohoto tisíciletí.

Je třeba připomenout, že návrh Greenpeace není ojedinělý. Podobných projektů s názvem Solar School existují ve světě už desítky. Projekt by měl navíc i výchovný význam. Elektrárenská společnost ČEZ tahá výpravy školních dětí na exkurze do své jaderné elektrárny Temelín už dobrých deset let. Proč by alespoň někteří školáci nemohli mít opravdu bezpečnou a čistou elektrárnu přímo nad svojí hlavou? Z jednání s ministerstvem Kužvartem (solární káva mu asi zachutnala) navíc vyplynulo, že prostředky na solární elektrárny pro školy jsou k dispozici v rámci státního programu podpory obnovitelných zdrojů energie.

Slunce by pokrylo třetinu německé spotřeby
Odpůrci sluneční energie však namítají, že fotovoltaika nikdy nebude hrát žádnou významnější úlohu v zásobování země elektřinou. Naše zeměpisné šířky nejsou pro rozvoj sluneční energetiky vhodné a sázet na tak nejistý zdroj, jakým je Slunce (nepředvídatelně se schovávající za mraky), by prý mohl leda blázen. Nelíbí se jim též představa krajiny pokryté fotovoltaickými panely.

V sousedním Německu ale spočítali, že kdyby slunečními panely pokryli pouze nevyužité plochy jižních střech, uhradili by tím už celou jednu třetinu současné německé spotřeby elektřiny. Odhaduje se, že i v České republice by mohly být fotovoltaickými panely pokryty desítky ne-li stovky tisíc střech. Masivnímu rozšíření solárních článků však zatím brání jejich poměrně vysoká cena - solární elektřina je stále až desetkrát dražší než elektřina, kterou kupují odběratelé z veřejné sítě. Podobné projekty jako je 100 solárních škol by však mohly pomoci srazit ceny solárních panelů na přijatelnou výši.

Užitečnost školních solárních projektů však tkví v něčem jiném. Tyto aktivity mají studentům připomínat, že má-li se lidstvo vyhnout drastickým dopadům klimatických změn, musí během příštího století přejít na obnovitelné zdroje energie. A fotovoltaika je jedním z nich. Elektřina vyrobená ze Slunce totiž neprodukuje žádný oxid uhličitý a nepřispívá ke globálnímu oteplování.

Solární kávu dostal na cestě do svého úřadu i ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Vyrábět elektřinu ze Slunce je jednoduché. Připojíte své solární panely do obyčejné zásuvky a elektroměr se roztočí opačným směrem - začne odečítat kilowatthodiny z vašeho účtu.
Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Maximální výkon sluneční elektrárny Greenpeace je 2,25 kilowattu. Systém se skládá z 30 panelů o celkové ploše 19 metrů čtverečních a je schopen vyrobit až 2500 kWh elektrické energie za rok.
Foto Greenpeace/Pavel Hořejší

Elektrárenská společnost ČEZ tahá školní výpravy na exkurze do Temelína už více než deset let. Proč by dnes někteří školáci nemohli mít bezpečnou a čistou elektrárnu přímo nad svojí hlavou?

CO MŮŽETE UDĚLAT VY?

Již v tomto školním roce je šance namontovat prvních 100 malých solárních elektráren na střechy škol v České republice. Greenpeace chce pomoci tuto výzvu uskutečnit. V současné době shromažďujeme seznam škol, které mají zájem zapojit se do projektu. Chceme školám pomoci dosáhnout na finanční prostředky, které by měl na tyto účely uvolnit stát. Součásti projektu bude i vybudování interaktivního informačního systému, který solárním školám umožní dozvědět se o podobných projektech doma i v zahraničí Pokud máte o solární elektrárnu zájem, dejte nám vědět na adresu:
Greenpeace, Ćeskomalínská 27, Praha 6.
Můžete též poslat fax (02/311 22 89),
zavolat (02/2431 9667)
nebo poslat e-mail na adresu: tnenicka@diala.greenpeace.org

SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNA PRO ŠKOLY PROSAZOVANÁ GREENPEACE

Malá solární elektrárna pro školy se skládá z jednoho až pěti čtverečních metrů fotovoltaických panelů. Ty jsou umístěny na střeše nebo na jižní fasádě školní budovy. Pomocí speciálního zařízení jsou fotovoltaické panely připojeny k síti 220 Voltů. Součástí systému je i měřící zařízení (nejlépe připojené k počítači), kterým lze vyhodnocovat, kolik elektřiny elektrárna vyrobí. Výkon systému je 100 až 500 Wattů (dá se však prakticky libovolně zvyšovat přikupováním dalších panelů). Možnost měření dělá z elektrárny vhodnou pomůcku pro fyzikální seminář, praktika nebo zájmový kroužek.