Zpívající keporkak
©
White/Innerspace Visions |
Životní prostředí moří a oceánů, domov mnoha druhů velryb,
se nachází v neustálém ohrožení důsledky lidské činnosti,
např. změnou klimatu, ubýváním ozonu, toxickým znečištěním
a stále intenzivnějším rybolovem.
Tyto faktory ohrožují celistvou síť života v oceánech, především
plankton, tzn. organismy, jež jsou základem všech oceánských
potravních řetězců. Změny v množství a složení planktonu ovlivňují
stabilitu populací na vyšších úrovních potravinového řetězce
a velryby, které stojí na jeho vrcholu, jsou změnami v produktivitě
planktonu obzvláště zranitelné.
Pravděpodobné jsou však i další přímé účinky důsledků lidské
činnosti na velryby.
|
Pokles některých populací oceánských savců je dnes spojován s nedostatkem
potravy vyvolaným zintenzivněním komerčního rybolovu. Rostoucí výskyt
perzistentních organických látek (POPs), jako jsou pesticid DDT
a polychlorované bifenyly, mohou zapříčiňovat poruchy rozmnožování
a jsou možnou příčinou oslabení jejich imunitního systému.
Čím dál větší počet odborníků zabývajících se velrybami znepokojeno
skutečností, že míra hluku pocházející z lodní dopravy, průzkumu
ropy a plynu a jiných zdrojů může narušit normální chování velryb,
vyhánět je z jejich lokalit a zasahovat do jejich komunikace. Vysoká
hladina hluku může být přímo škodlivá pro jednotlivé velryby tím,
že ovlivňuje úspěch při rozmnožování a má tedy dopad na úroveň populace.
Některé z těchto faktorů mají kumulativní efekt a dá se očekávat,
že pokud působí společně, mohou způsobovat ještě větší škody. Ze
všech hrozeb, kterým velryby čelí, je komerční lov velryb jediná,
kterou můžeme jednoduše a levně omezit. Přesto Japonsko a Norsko
pokračují v tlaku na obnovení komerčního lovu velryb. Ve snaze o
záchranu velryb je cokoli menšího než preventivní přístup nepřijatelné.
Neúspěch v tomto ohledu může zhasit veškeré naděje na dlouhodobou
ochranu světové populace velryb.
Další informace naleznete na internetových
stránkách Greenpeace.
|
|
|