Důsledky války

Válka s Irákem by měla devastující dopady na lidi i životní prostředí

Důsledky války v Perském zálivu

Dopad války v Perském zálivu na obyvatelstvo a životní prostředí byl obrovský. Celkem bylo zabito asi 100 000 iráckých vojáků, na něž bylo shozeno přes 80 000 tun bomb. Při náletech bylo zabito také přibližně 2 500 až 3 500 iráckých civilistů. Počet civilních obětí však po skončení bombardování v roce 1991 stoupnul přibližně na 110 000 (z toho 70 000 byly děti mladší 15 let). Tato "zpožděná úmrtnost" byla částečně způsobena nedostatkem léků a zařízení pro lékařskou péči, později také kvůli nedostatku vody a zničenému sanitárnímu systému (1). To vše vzápětí vedlo k propuknutí infekčních nemocí.

Po skončení války čelil zbytek obyvatel drsným životním podmínkám. Dodávky elektřiny, sanitární systémy a systémy pro zásobování pitnou vodou zničené válkou nebyly obnoveny. Také zásobování potravinami se zhroutilo. Společně se sankcemi uvalenými po válce na Irák vedly tyto okolnosti k tomu, že mnoho obyvatel trpělo podvýživou, nemocemi a předčasně umíralo. Později byly zveřejněny odhady (2), podle nichž dětí mladších pěti let mohlo zemřít zhruba o půl milionu méně, pokud by pokles předválečné úmrtnosti pokračoval i v průběhu devadesátých let.

Kromě nedozírného lidského utrpení se bezpochyby jednalo o první válku, v níž bylo masové destrukce přírody a životního prostředí použito coby formy zbraně. Přibližně 6 až 8 milionů barelů ropy bylo záměrně vylito do Perského zálivu, což způsobilo dosud největší ropnou havárii v dějinách. Ropná skvrna dlouhá 48 a široká 13 kilometrů vážně znečistila více než 500 kilometrů pobřeží.

Oheň zničil 600 kuvajtských vrtných věží a při požárech shořelo podle odhadů celkem 67 milionů tun ropy. Emise z požárů a odpad vytvořily hustý povlak ze sazí, plynů a agresivních chemických látek, které zasáhly pevninský i mořský ekosystém Perského zálivu (3). Tato katastrofa bezprostředně vedla k dýchacím problémům u místních obyvatel a vytvořila dlouhodobé vážné riziko novorozeneckých defektů a rakoviny u zasažených lidí.

Zátoky a pobřežní bahnité mělčiny byly zaneseny ropou, která v těchto oblastech, jež jsou životně důležité pro růst mořských organismů a jako loviště pro ptáky i jiné mořské živočichy, zcela zahubila flóru a faunu. Odhaduje se, že ropným únikem bylo zničeno přibližně 15 tisíc čtverečních kilometrů mezopotámských mokřin. Jako přímý důsledek války zemřely podle odhadů desetitisíce ptáků a další trpí chronickými problémy v souvislosti se znečištěním způsobeným ropou. Loviště pro více než 100 tisíc brodivých a stěhovavých ptáků byla zničena a některé populace se jen pomalu regenerují či nadále zůstávají ve špatném stavu. Lov garnátů důležitý pro místní ekonomiku klesl bezprostředně po válce na zhruba jedno procento předválečné úrovně (3-6). Přestože se některé biologické systémy již stačily zregenerovat, znečištění způsobené vojenským konfliktem nadále narušuje křehké regenerační procesy.

Samotná země utrpěla vojenským útokem fyzicky i biologicky. Zápalné bomby zničily povrchovou vrstvu země a vegetaci. Tanky a pásová vozidla doslova uválcovaly pouštní půdu a zabránily tak obnově růstu vegetace. Vojenské síly koalice po sobě zanechaly velká množství odpadu na více než 40 tisících čtverečních kilometrech Kuvajtu, severovýchodní Saudské Arábie a jižního Iráku. To mj. zahrnuje zničený vojenský materiál včetně 5 000 iráckých tanků a vozidel, 120 000 tun střeliva a 80 000 tun bomb. Kromě toho zde zůstalo zhruba 4 miliony tun zbytků po lidské činnosti včetně splašků v dírách v písku, rozesetých po celé vojenské oblasti.

Současná krize v Iráku

Většina zdravotnické, vodní, sanitární a energetické infrastruktury, jež byla v Iráku zničena válkou, nebyla dosud obnovena. Zásobování potravinami zůstává téměř zcela závislé na přídělovém systému, který je zranitelný v důsledku občanských nepokojů a zhroucení administrativy. Situaci ještě zhoršila rozsáhlá sucha, které Irák postihla během posledních tří let. Základní zdroj vody pro Irák, řeka Tigris, je znečištěna splašky a většina čističek nefunguje. Vodní čerpací stanice a cisterny stále nejsou opraveny. Dodávky elektřiny zajišťují zhruba necelou polovinu potřebného množství energie. Poválečné sankce uvalené na Irák ze strany OSN téměř znemožnily Iráku získat náhradní díly nutné k opravě.

Výsledkem této situace jsou miliony podvyživených Iráčanů, zejména dětí. Podle informací UNICEF (8) "současná dětská úmrtnost (107 úmrtí na 1000 narozených dětí) se více než zdvojnásobila oproti konci osmdesátých let. Úmrtnost dětí pod pět let (131 úmrtí na 1000 narozených dětí) je dvaapůlkrát vyšší než byla v roce 1989." Tento vzestup úmrtnosti je větší než v jakékoliv jiné zemi.

Pravděpodobné důsledky nové války

Dopad války na Irák bude zcela záviset na vybraných vojenských cílích a na použitých zbraních. Jestliže se terčem vojenských útoků stanou průmyslová zařízení, pak lze očekávat chemickou kontaminaci kvůli úniku a/nebo požáru uskladněných chemikálií. Po opětném uvedení těchto zařízení do provozu se dá předpokládat, že jejich environmentální standardy budou nepochybně na nižší úrovni, což povede ke chronickým problémům v souvislosti se znečištěním. Pokles environmentálních standardů byl už zaznamenán po konfliktu v roce 1991, protože jejich dodržování nebylo prioritou a náhradní díly pro opětovné uvedení průmyslových zařízení do provozu nebyly dosažitelné kvůli uvaleným ekonomickým sankcím.

Poud budou cílem vojenských útoků či úmyslných sabotáží ropná pole, lze pravděpodobně předpokládat rozsáhlé požáry, znečištění kouřem, úniky ropy do okolní krajiny a další podobné nehody. Saze, jež se uvolnily během poslední války z kuvajtských požárů, měly celou řadu nepříznivých dopadů na životní prostředí včetně poklesu teploty mořské vody. To mělo dopad na rybolov a celý citlivý mořský ekosystém. Podobné dopady na životní prostředí lze pravděpodobně očekávat i v případě nového konfliktu. (3)

Pokud bude zničeno zásobování vodou a sanitární a odpadní zařízení, lze očekávat mikrobiologické znečištění moře a jeho zdrojů, stejně jako zdravotní problémy civilních obyvatel ve formě zvýšených úrovní nečistotou přenášených baktérií a virových infekcí jako je tyfus, cholera a dětská obrna (polio) a také parazitická onemocnění.

Je pravděpodobné, že úmyslné vypouštění či úniky ropy mohou způsobit stejné znečištění, jaké způsobila válka v roce 1991. Pokud se tak stane, lze očekávat podobné dopady, avšak s mnohem vážnějšími následky kvůli pomalé regeneraci mořských ekosystémů po posledním konfliktu (3).

Bombardování jaderných zařízení a/nebo použití jaderných zbraní při vojenském konfliktu by nepochybně způsobilo dalekosáhlé radioaktivní zamoření. To by opět poškodilo již tak zranitelné zásobování potravinami v zemi a pravděpodobně by to vedlo k vážnému radioaktivnímu zamoření celé oblasti. Poškození způsobené chemickými a biologickými zbraněmi by záleželo na typu použitých zbraní a cílů. Chemické zbraně jsou schopny způsobit vysokou úmrtnost lidí a domácího zvířectva v postižených oblastech. (9) Společně s dlouhotrvajícími zdravotními dopady na přeživší a panickým úprkem z postižených oblastí by to pravděpodobně vedlo ke kompletnímu rozkladu společnosti v postižených oblastech. To samé platí pro použití biologických zbraní jako je například antrax. (10)

Více informací:

1. War and Public Health, 2nd ed, edited by Barry S. Levy and Victor W. Sidel, 417 pp, $23.50, ISBN 0-87553-023-0, Washington, DC, Oxford University Press, 2000.
2. UNICEF (1999) Results of the Results of the 1999 Iraq Child and Maternal Mortality Surveys
3. Price, A.R.G., Robinson, J.H., editors. (1993) The 1991 Gulf War: Coastal and Marine Environmental Consequences. Marine Pollution Bulletin 27.380pp
4. Pilcher C.W.T & Sexton, D.B. (1993). Effects of the Gulf War Oilspills and Well-head fires on the avifauna and environment of Kuwait Sandgrouse 15: 6-17
5. Symens, P &. Suhaibani, A. (1993) Impact of Gulf War oil spills on wintering
seabird populations along the northern Arabian Gulf coast of Saudi Arabia, 1991 Sandgrouse 15: 37-43
6. Evans, M.I, Keijl, G.O. (1993) Impact of Gulf War Oil Spills on The Wader Populations of the Saudi Arabian Gulf Coast Sandgrouse 15: 85-105
7. Sadiq, M. and J. C. McCain (1993). The Gulf War Aftermath: An Environmental Tragedy. ISBN 0-7923-2278-9, Kluwer Academic Publishers 296pp
8. UNICEF (2003) The Situation of Women and Children
9. Marrs, TC; Maynard, RL; Sidell, FR; (1996) Chemical Warfare Agents: Toxicology and Treatment publ. John Wiley and Sons, New York, ISBN 047195994 4. 243pp.
10. Pavlin, J.A. (1999) [editor] Epidemiology of Bioterrorism Emerging Infectious Diseases 5: (4) 530-565.

Zpět na stanovisko Greenpeace k válce v Iráku pod vedením USA